V článku se dočtete

- jak Vostal vzpomíná na své mládí a studia v Třebíči

- jak pracoval v Třebíčském deníku-Rovnosti

- jak začínal v Praze

- jak obtížné je usadit se pro zahraničního korespondenta v USA

Bohumil Vostal se skoro každý den objevuje na televizních obrazovkách. Informuje o dění ve Spojených státech amerických. Předtím pro diváky České televize vysílal z Londýna či Bruselu. Své první novinářské krůčky ale učinil v někdejší základní škole Za Rybníkem v Třebíči. „Už ve třetí třídě jsem hlásil ve školním rozhlase dětské zprávy,“ usmívá se Vostal.

Díky rodinnému zázemí mohl stále prohlubovat své obzory. „Můj dědeček se jmenoval také Bohumil Vostal. Byl amatérský výtvarník a věčně něco psal na stroji. A jeho žena, tedy moje babička Ilona Vostalová, bývala novinářkou v Tepu Boroviny. Po roce 1968 ji odsud ale vyhodili za to, že napsala něco proti invazi,“ dodává tento zahraniční korespondent, který přiznává, že ho média fascinovala od mládí. „Už na gymnáziu jsem měl třeba předplacené Lidové noviny, a hrozně jsem třeba litoval, že v Třebíči nemohu poslouchat Rádio 1 s alternativní hudbou,“ vzpomíná.

Právě Gymnázium Třebíč ho v tomto jeho zájmu hodně posunulo kupředu. „Učí tam pan profesor Petr Benda. Ten nám nabídl, abychom psali do školního časopisu Zvonek. Často nás také vodil na výstavy, kde vždy řekl: ‚Řekněte, co se vám honí hlavou, když vidíte toto dílo.‘ Jsem velice vděčný za takového učitele, který zná nejen velmi dobře dějiny umění a sám grafiku dělá, ale který po dětech i chce, aby pracovaly se svou představivostí,“ dodává Vostal, jehož první opravdovou novinářskou štací byl Třebíčský deník, který tenkrát vycházel pod hlavičkou Rovnosti.

Křest knihy Portrétoval anglickou královnu v třebíčské knihovně. Autorem knihy o sochaři Frantovi Bělském je třebíčský rodák Bohumil Vostal.
Bohumil Vostal pokřtil ve své rodné Třebíči knihu o sochaři královské rodiny

Tehdejší šéfredaktor Arnošt Pacola mu dal velkou šanci. „Mohl jsem dělat i těžká témata. Třeba rozhovor s kardinálem Miloslavem Vlkem, reportáž o návštěvě izraelského velvyslance nebo třeba zprávu, jak Romové emigrují do Anglie,“ vysvětluje s tím, že noviny prodával i jako kolpoltér na třebíčském autobusovém nádraží. Tehdy si prý naplno uvědomil, jak je pro novináře těžké prodat svou práci.

Poté odešel do Prahy, kde studoval francouzštinu a angličtinu a pracoval v Zemských novinách-Slovo. „Začínal jsem tam úplně od nuly. Krimipříběhy, reportáže z jednotlivých pražských čtvrtí a ty nejmenší příběhy. Já je ale nepovažuji za malé. To je velká žurnalistika. Pokud mohu čtenáře tímto vyzvat – předplaťte si regionální noviny. Přijdeme-li o ně, je to, jako by město ztratilo jedno oko. Zvětšuje to také tlak na místní politiky. Oni musí vědět, že jim koukáme pod prsty,“ apeluje Bohumil Vostal.

Zdroj: Deník/Milan Krčmář

Následně se dostal do pražské redakce BBC a na studia žurnalistiky, která mu umožnila vycestovat i na stáž do Anglie a do USA. „A pak jsem dostal nabídku přijít do vznikající zpravodajské ČT24. Tam jsem začínal zcela od píky, než jsem vůbec byl vpuštěn na obrazovku. Byla to důležitá škola a já to tak i chtěl, abych se otrkal,“ objasňuje Vostal.

Jak ale podotýká, usadit se v Americe coby novinář není jednoduché. „Čtvrt roku trvá, než vám přijdou vaše osobní věci. Ty totiž plují lodí. Takže si musíte nakoupit to, co se vám do kufru nevešlo. A když ty věci doplují, vy už nevíte, co s nimi, protože je nepotřebujete. Velice dlouho trvá, než dostanete číslo sociálního pojištění. To jako cizinec se žurnalistickým vízem musíte mít. Musíte také absolvovat tamní autoškolu. V USA totiž můžete řídit auto jako turista, ale ne jako někdo, kdo je tam na žurnalistické vízum. Takže vás mezitím vozí kameraman. Podobná byrokracie byla ale i v Británii a koneckonců i v Bruselu,“ líčí muž známý z televizní obrazovky, který v rodné Třebíči nyní pokřtil svoji knihu Portrétoval anglickou královnu, v níž se věnoval osobnosti sochaře Franty Bělského.

Bohumil Vostal (narozen v Třebíči v roce 1980)

Po absolvování třebíčských ZŠ Za Rybníkem, ZŠ Bartuškova a Gymnázia Třebíč studoval v Praze francouzštinu a češtinu a posléze žurnalistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově.

Absolvoval studijní stáže ve Velké Británii a USA.

Pracoval v Třebíčském deníku, Zemských novinách-Slovu, české redakci BBC a nyní v České televizi.

Jako zahraniční redaktor ČT působil v Bruselu, kde měl na starosti zejména záležitosti EU a NATO, v Londýně a nyní ve Washingtonu.