„Oba si uvědomovali, že křesťanská víra není omezena na pouhé vyznání víry, ale že se projevuje v každodenním životě. Pamětníci na ně s láskou vzpomínali pro jejich velké nasazení pro druhé," vylíčil Jan Růžička z Brněnského biskupství.

Právě on vede společný kanonizační proces obou kněží. Jeho česká část se právě dokončuje. Text, který má svědčit o Bulově a Drbolově ctnostném životě, se nyní překládá do italštiny. O tom, zda budou oba muži blahořečeni, se rozhodne ve Vatikánu.

Pamětníci však mají jasno už teď. Například Věra Dlouhá připomněla období, kdy ji tehdy ještě kaplan Jan Bula při svém působení v Rokytnici nad Rokytnou vyučoval náboženství. „Byl ohromně milý a skromný, zkrátka úžasný člověk," zavzpomínala na kněze, kterému neřekne jinak než „náš kaplánek".

Biskupský oběžník

Život Jana Buly, rodáka z Lukova, však neskončil dobře. Podle biskupství, které shromažďovalo informace o jeho zatčení, soudu a popravě, se mu staly osudným provokace ze strany StB. Bula například farníkům při mši četl biskupský oběžník. Zákaz jeho šíření porušil i Václav Drbola, který na začátku 50. let působil v Babicích. Oběma nepomohlo ani kompromitování ze strany Ladislava Malého, o němž dodnes není zřejmé, zda vědomě spolupracoval s StB, nebo byl pouze dobrodruhem.

Životní pouť dvaatřicetiletého Jana Buly skončila v roce 1952 trestem oběšení, stejně jako v případě o osm let staršího Václava Drboly. Babičtí mu loni instalovali před farou bustu. „Působil na mě samotářsky, nic špatného ale na něj říct nemůžu. I z vyprávění vím, že ho ostatní měli za velmi ochotného," řekla místní seniorka Marie Klimešová.

Z materiálů, které se Janu Růžičkovi a jeho kolegům podařilo získat, vyplývá, že oba kněží zemřeli nejen násilnou, ale také mučednickou smrtí, což je jednou z podmínek pro případné blahořečení. „Jan Bula a Václav Drbola byli absurdně odsouzeni v souvislosti s babickou vraždou, která se stala v červenci 1951. V té době byl Bula již přes dva měsíce ve vězení, Drbola dva týdny," připomněl Růžička.