Až ze Znojma na Třebíčsko zavítaly Martina a Miluše Adamcovy. Chtěly se už provětrat a nezůstávat jenom doma. „Návštěvy už máme taky za sebou a aspoň jsme nemusely dneska vařit, když jsme si udělaly výlet. Jsme tu poprvé. V zimě jsme ještě na lodi nebyly. Rozhodly jsme se spontánně, že se sem vypravíme. S sebou máme svařák i cukroví, takže si to uděláme pěkné,“ popisují shodně obě ženy v přístavu.

Zdroj: Deník/Jiří Kašpárek

Přestože loď vyplouvá v zimě, osud Titaniku nemůže následovat. „V zimních měsících jsou plavby kratší. A radši nejezdíme tam, kde voda zamrzá. A kdybychom náhodou potkali byť jen tenkou vrstvičku ledu, pro jistotu ho mineme. Nechceme si poškrábat lak,“ ujišťuje kapitán Jaroslav Kratochvíl. Pondělní počasí mu starosti dělat nemusí. Teplota se totiž drží pár stupňů nad nulou a sníh se drží jen u břehu.

Slaměný betlém v Třebíči na Jejkov nyní slouží i jako místo potravinové sbírky.
K betlému v Třebíči lidé mohou nosit potraviny, pomohou druhým v nouzi

Kratochvílovi dělají doprovod rovnou další dva kapitáni. „Jeden řídí lodě na Vranově, druhý u Brna. A chybí jim kormidlo. Přes zimu se tam totiž lodě téměř neplaví. Je výjimečné, že na naší přehradě máme pravidelné plavby,“ vysvětluje muž, který je kapitánem čtvrtým rokem. Dalešická přehrada má i další specifikum. „Hladina vody si při plavbě dokáže změnit až o dva metry. Takže cestující na molo vystupují z jiné výšky, než když na něj nastupovali,“ vypráví.

Wilsonova skála není jedinou dominantou, kterou si lidé pochvalují. „Působivé byly i věže dukovanské elektrárny. Se sněhem mohlo být možná okolí hezčí, ale nevadilo nám, že to bylo bez něj. Aspoň bylo teplo a nezmrzly jsme. Rozhodně bychom se sem chtěly vrátit ještě v létě,“ doplňují Martina a Miluše Adamcovy na cestě zpátky do přístavu.

Svátky si zpestřila také Katka Vacková se synem. „Manžel s druhým synem jsou doma nemocní, takže jsme si dnešek rozhodli nějak zpestřit. Syn má lodě rád, byl i na trajektech, takže z výletu je nadšený. Vyšlo to perfektně,“ uzavírá spokojeně žena z Třebíče.