Lidé v průvodci najdou základní informace a mnoho zajímavostí. Například o symbolech na jednotlivých náhrobcích. Přestože vypadají tajuplně a magicky, mnohdy obsahují ryze praktické údaje. Zmiňují původ zesnulého a jeho nejbližší příbuzné, vzdělání, povolání, či zda dotyčný zemřel přirozenou smrtí. Proto se židovským hřbitovům někdy přezdívá „kamenné archivy“.

Průvodce mimo jiné upozorňuje, že v Třebíči jsou pochování i Židé z nedaleké Náměště nad Oslavou, a také třeba Židé vypovězení z Vídně nebo uprchlíci z Haliče.

Brožuru zájemci získají v Informačním centru u Zadní synagogy zdarma. Hřbitovem pak mohou procházet podle přiložené mapky s několika zastávkami. „Místa jsou označena zatím provizorně papírovými číslicemi. Je v jednání, že místo nich budou elegantnější štítky,“ zmínil Tobiáš Smolík.

Zájemcům na třebíčském hřbitově představil i obřadní síň z roku 1903. Sloužila k očistě před poslední cestou. „Do židovských rakví se nedávají žádné cennosti, žádné prsteny. Nebožtík je na svojí poslední cestě oblečen v nejprostším oděvu a rakev má být rovněž nejprostší, nejlevnější. V poslední chvíli života židé mezi sebou nedělají rozdíly,“ řekl.

Židovský hřbitov v Třebíči patří mezi největší židovské hřbitovy v České republice. Spolu s bazilikou sv. Prokopa a židovskou čtvrtí je zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.