„Návrh na prohlášení kulturní památkou podal Národní památkový ústav,“ sdělil ředitel pracoviště v Telči Libor Karásek. Podle něj historicky cenný dům zapadá do Židovské čtvrti. Nemocnice spolu s rabinátem, radnicí, školou a chudobincem umožňovala fungování komunity.
Město reagovalo zamítavě. Radní se usnesli, že nesouhlasí se zápisem Krankenhausu do Ústředního seznamu kulturních památek.
Nejprve nový majitel
„Nejdříve by mělo dojít k prodeji objektu,“ řekl starosta Třebíče Ivo Uher. „Jakmile objekt získá nový vlastník a bude mít šanci provést jeho rekonstrukci, tak teprve potom nastane vhodný okamžik pro zápis objektu do Ústředního seznamu kulturních památek,“ vysvětlil.
Radnice léta využívala Krankenhaus jako byty pro sociálně slabé občany. Rekonstrukce by přišla možná na dvacet nebo třicet milionů. Na nájemném by se takové peníze do obecního rozpočtu nevrátily. A provozovat například penzion není úlohou města. Radnice proto všechny nájemníky postupně vystěhovala s tím, že dům prodá.
„Město se rozhodně nebrání zápisu,“ řekl Ivo Uher. „Chceme najít financující subjekt a rozumné využití objektu, aby Krankenhaus začal fungovat a nebyl ostudný. Uspěchaný zápis mezi památky by tuhle snahu mohl brzdit nebo zcela zmrazit,“ doplnil starosta.
Právě teď radnice připravuje výběrové řízení na prodej domu. A do toho vstoupili památkáři. Samospráva ale usiluje o to, aby se o využití domu staral až budoucí vlastník. Prohlášení památkou může prodej podstatně ztížit.
V Židovské čtvrti proběhly už dříve dvě velké vlny „zpamátňování“. První před vstupem do UNESCO, druhá po něm. V roce 2001 se kulturní památkou stalo sedm domů, loni a předloni pak šest.
Přístup k památkám má však město rozporuplný. Zastupitelstvo totiž zastává jiný názor než rada. V roce 2007 schválili zastupitelé Program regenerace městské památkové zóny, kde se píše:
„Počet zapsaných památek, zejména Židovské čtvrti, je zcela neadekvátní významu této lokality. Zejména z důvodů zvýšení památkové ochrany a přísunu financí je žádoucí zvýšit počet zapsaných památek v území.“
Radní tak v případě Krankenhausu rozhodli zcela v protikladu s tím, co jim ukládá nejvyšší orgán města – zastupitelstvo.
Patrovou budovu si Židé vystavěli v roce 1852. Kapacitu měla 24 lůžek. Nemocnice bývala v třebíčské židovské obci od pozdního středověku. Starala se o nemajetné nebo nemocné Židy. Takový špitál se v historických pramenech objevuje poprvé v roce 1661. Konečné rozhodnutí, zda a kdy se Krankenhaus stane památkou, závisí na ministerstvu kultury.
