Josef Valerián se narodil 15. března 1925 ve Zborovicích v okrese Kroměříž. Byl zřejmě posledním z početné skupiny asi jedné stovky lidí, jimž život naruby obrátila vražda tří komunistických členů místního národního výboru ve škole v Babicích na Třebíčsku 2. července 1951. Ačkoli s teroristickým činem neměl nic společného a odsoudil ho, upadl do podezření, že byl napojen na spojku hlavního strůjce zločinu - Ladislava Malého. Zatčen byl 18. srpna 1951.

Vražda v Babicích mu změnila život

"Vražda námi otřásla. Asi týden po střelbě jsem v Babicích sloužil mši, ale tu úzkostnou atmosféru si neumíte představit. Komunisté lidem v Babicích namluvili, že všechno zorganizoval farář a církev. Vypískali mně a já myslel, že mě utlučou kamením," vzpomenul před deseti lety Katolickému týdeníku v rozhovoru zveřejněném pod titulkem Říkali mi babický vrah.

Ústav pro studium totalitních režimů uvádí, že i když Valerián nebyl z ničeho obviněn, obžalován a souzen, byl zatčen a internován do Želiva a tam držen v přísné izolaci 18 měsíců. Od dubna 1953 dva roky sloužil v Pomocném technickém praporu (PTP).

Nový začátek v Ořechově

Státní souhlas k duchovní službě získal zpět na podzim 1956 a byl jmenován kaplanem v Ořechově na Velkomeziříčsku. Pro tzv. podvracení republiky v kázáních pronesených v Jihlavě a Tišnově byl v lednu 1963 odsouzen na dva a půl roku odnětí svobody a čtyřletému zákazu kněžského povolání. Trest do podmínečného přerušení v květnu 1964 si odpykal ve Valdicích. Jeho nový životní úsek začal 1. května 1976 v Moravci. Farářem tam byl 40 let. Současně téměř dvacet let měl na starosti farnost v městysi Strážek na Bystřicku a čtyři roky vedl správu celého bystřického děkanství.

Pro své konzervativní postoje měl s některými věřícími rozpory, zejména kvůli tomu, že aktivně brojil proti hodinám sexuální výchovy na základních školách. "Když svůj život po tolika letech hodnotím, vidím, že všechno, co mě potkalo, dobré i zlé, bylo kupodivu velmi vyvážené a jako celek sloužilo k dobrému, byť některé etapy vypadaly hrozivě," řekl krátce před smrtí. Za internaci a vězení byl finančně odškodněn, obdržené peníze věnoval na rekonstrukci kostelů v Moravci a Strážku.

"Josef Valerián se zapsal do historie naší obce, myslím, že si jej vážili nejen věřící. Měla jsem čest poznat ho blíže při kamenosochařských opravách církevních památek a tvorbě nové sochy Panny Marie pro zdejší kostel. Působil na mě jako moudrý a laskavý muž, cenila jsem si, že nijak nezdůrazňoval nespravedlnost, která ho potkala," řekla týdeníku Vysočina sochařka Mirka Špačková, která žije a tvoří v Moravci.

IVO HAVLÍK

Titul monsignor (čti monsiňor) v katolické církvi přísluší kněžím, nositelům čestných titulů Kaplan Jeho Svátosti nebo prelát Jeho svátosti nebo apoštolský protonář. V prvním roce svého pontifikátu současný papež František výrazně omezil udělování tohoto titulu. Monsignoři nosí černou kleriku s knoflíky fialové barvy a též fialové lemování na manžetách, límečku a obvodu kleriky.