Kouřilovi se tak splnil sen. „Železnice a vlaky byly od malička mým velkým koníčkem. Postupně se ale moje činnost kolem nich rozrostla natolik, že jsem si uvědomil, že už to vyžaduje plné povolání. Nastoupil jsem jako strojvedoucí u společnosti Railway Capital, která se zabývá provozováním místních drah. Jedna je mezi Čejčí a Uhřicemi na Hodonínsku, další na Šumavě a třetí teď tady na Znojemsku,“ líčí Kouřil.

Martin Kouřil

* Vystudoval přírodovědeckou fakultu na Karlově univerzitě v Praze.
* 20 let pracoval jako jako správce map a informatik v Národním parku Podyjí
* 11 let je předsedou Spolku pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě
* Jeho záliba k železnici a vlakům se rozrostla natolik, že se stal strojvůdcem.
* Od letošního roku je navíc správcem místní dráhy na trase Hrušovany nad Jevišovkou – Hevlín.

A protože to ze všech zaměstnanců má k hevlínské trati nejblíž, svěřil mu zaměstnavatel funkci správce. „Bydlím v Moravských Budějovicích, tak mě pověřili,“ směje se.

Než trať převzal, prošel si celý, sedm kilometrů dlouhý úsek pěšky. „To abych přesně věděl, v jakém stavu se trať nachází. Jen teď místo po pěšinách v Podyjí šlapu po pražcích. Příroda je tu ale také nádherná, včetně mokřadu, který byl teď na jaře plný života. Je to hezká práce,“ považuje si.

Společně se starostou Hevlína připravuje trať na budoucí provoz. Ten už nedávno prověřil historicky první vjezd vlaku ze sítě Správy železnic na místní trať. Jednalo se ale zatím o soukromou akci.

Turisté se mohou ale těšit na šlapací drezíny, které zřejmě vyzkouší už v létě. „Zvažujeme, že bychom mohli vypůjčit i vlak z jemnické dráhy, ještě ale nevíme, jestli se to podaří,“ přeje si Kouřil.

Při průzkumu kolejí na něj čekalo velké překvapení. „Netušil jsem, že trať byla původně budována jako dvoukolejná, jako velkorysá spojnice mezi Brnem a Vídní. To je můj velký sen, že jednou budou po trati jezdit vlaky do Vídně, jako v minulosti,“ vyznává se.

Nemluví do prázdna. Jako předseda Spolku pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě o to s dalšími nadšenci přes deset let usiluje. Vypravili proto například před pár lety symbolický historický vlak do Drosendorfu. „Železnice spojuje lidi, je hezké, jak děti mávají okolo tratě. Spojení železnice a člověka tvoří krásu světa,“ netají se pohnutkami pětapadesátiletý Kouřil.

O "Hevlínku" se vždy zajímal

V uších mu ale kromě vlaků zní i hudba. „Velice rád zpívám v jihlavském sboru, hudba mě nabíjí, stejně jako setkání s přáteli,“ má jasno.

Že je hevlínská železniční trať v dobrých rukou potvrzuje i další člen spolku a znojemský historik Jiří Kacetl. „Martin se kolem místních drah pohybuje dlouhá léta a má bohaté zkušenosti i po odborné stránce. O ‚Hevlínku‘ se vždycky zajímal a snažil se ji propojit s rakouskou stranou. Dráha nesmí být zrušena, protože do budoucna se může opět zprovoznit. Jsem rád, že se k tomu podařilo najít partnera jako je obec Hevlín,“ dodává Kacetl.

Historie trati:

Hevlínem procházela od roku 1870 železniční trať z Brna do Vídně. Na konci druhé světové války byl úsek mezi Hevlínem a sousedním dolnorakouským městem Laa an der Thaya poničen a v dalších letech v éře železné opony zanikl.

Pravidelný provoz osobní lokálky na trati skončil v létě 2010. Od loňského roku je vlastníkem trati obec, která připravuje v nádražní budově muzeum. Nádražní budova z roku 1910 je kulturní památkou.