Útlá, elegantně oblečená žena vypráví: „Vždycky jsem se ráno probudila a byla jsem poštípaná jakoby od komárů. Časem už mi to přišlo divné. V místnosti po pisklavém hmyzu ani stopy a já ráno plná štípanců. Začala jsem důkladně zkoumat postel a všimla si prťavých narezlých brouků. Na internetu jsem s hrůzou zjistila, že to, co se rojí kolem mého těla, když spím, jsou štěnice. Málem jsem z toho umřela!“ Svůj boj s nezvanými hosty začala klasicky. Zajela do Ivančic, kde ji nikdo nezná a vykoupila všechno, co v drogerii slibovalo smrt štěnicím.


Vystříkala prostor kolem lůžka a doufala, že všechno už je v naprostém pořádku. Omyl. Štěnice je odolná, a tak místo, aby ji zkušený odborník přišel zlikvidovat na relativně malé a ohraničené místo, její kolonie se rozlezla do nejposlednější skulinky v místnosti.


Nic výjimečného


„Rezignovala jsem a zavolala specializované firmě. Příšerně jsem se styděla, ale pánové mě vyvedli z omylu. Vysvětlili mi, že nejsem ani první ani poslední čistotný člověk, kterému se tohle přihodilo,“ podotýká manažerka. Propátrali každou prasklinku v místnosti, majitelka se sama rozhodla zlikvidovat postel i s matracemi, neuměla si představit, že by do ní ještě někdy ulehla. Tvrdá chemie zabrala a velmi rezistentní štěnice se podařilo úplně vymýtit.


„Pátrala jsem v paměti, odkud se ke mně mohly dostat. Byla jsem čtyři měsíce nazpět na služební cestě na jihu Evropy, spala jsem v hotelu. Když jsem se vrátila, hodila jsem si kufr s oblečením na postel a odtud je nosila do pračky. Tak málo asi stačilo k tak velkému problému. Štěnice docestovaly s mým oblečením,“ myslí si.


Martin Havlík z Třebíče se zabývá hubením hmyzu a hlodavců. K popsanému případu říká: „Na kolonii už zabydlených štěnic nějaké spreje z drogerie nestačí. Jen se o to víc rozlezou a je mnohem složitější je objevit a vyzabíjet. Nejlepší je nestydět se a okamžitě volat firmu. Věřte mi, ušetří se tím nervy.“ Lidé podle něj takový problém dlouho tutlají. „Znám pána z vesnice na Třebíčsku, který často jezdí do Francie. Postavil domek na zelené louce a zavlekl si do něj štěnice z té Francie. Taky nějaký čas marně sváděl boje, nakonec jsme mu pomohli až my. Přitom je to čistotná a relativně dobře situovaná rodina,“ dodal Havlík.