„Důležité je, abychom všichni spolu dokázali žít bez komplikací a v harmonii. Aby ostatní dokázali pochopit chování a jednání lidí s handicapem, a aby na druhé straně i oni dokázali porozumět ostatním a umět s nimi žít,“ vysvětluje vedoucí udělení stacionáře Jana Vaníčková.


Kdo měl zájem, mohl se při několika akcích seznámit s prací a posláním stacionáře a do podrobností poznat samotné zařízení. Jeho zřizovatelem je město. „Jsme nestátní zdravotnické zařízení pro děti a mládež. Tím jsme výjimeční. Obdobná zařízení bývají spíše pro dospělé,“ říká ředitel stacionáře Karel Halačka.


Svou činnost stacionář veřejnosti představil letos celkem třikrát. Poprvé na výstavě fotografií a výrobků svých klientů v prostorách samotného zařízení. Návštěvnost netrhala rekordy, kdo ale přišel, nelitoval. Svébytné dřevěné hračky, vznikající v místní dřevodílně, batikovaná trička, šátky, zdobené kravaty a obrazy. To je jen stručný výčet toho, čím mohli potěšit zrak návštěvníci výstavy. Přišlo jich 150. „Ti, co přišli, hodnotili výstavu kladně. Líbila se,“ míní Jana Vaníčková.


Vzájemná radost ze seznámení


O každodenním životě ve stacionáři si mohli příchozí udělat představu nejlépe při dnech otevřených dveří. Trvaly celý jeden květnový týden a kdo měl zájem, mohl s klienty a zaměstnanci strávit celé hodiny při běžné činnosti. „Smyslem bylo poukázat také na důležitost stacionářů pro klienty a jejich rodinné příslušníky. Klientům to přineslo radost ze seznámení s novými lidmi,“ popisuje Vaníčková.


Třetí akcí byl sportovní den. Konal se na zahradě stacionáře počátkem léta. Soutěžilo se v několika sportovních disciplínách. Akce neměla vítěze, ani poraženého. Vyhrál každý, kdo přišel. Velký úspěch měl i doprovodný program, zejména bleskový žonglér a jiné atrakce.


Sportovní den se i díky vstřícnému ohlasu veřejnosti bude konat i příští rok. Stacionář bude slavit 25 let své existence a akce se stane součástí oslav. „Rádi mezi námi uvítáme i původní zaměstnance a klienty,“ vzkazuje ředitel Halačka.


Uspořádání projektu Žít společně umožnila podpora z grantového systému Zdravého města Třebíč. Rozvoji stacionáře zase pomáhají sponzoři. „Dary získáváme prostřednictvím nadačního fondu Žijí s námi a občanského sdružení Porozumění,“ vysvětluje ředitel. Peníze do sponzorů pomohly před časem vybavit již zmíněnou dřevodílnu, nebo zakoupit rehabilitační lůžko či speciální vanu.

Stacionář
Rehabilitační stacionář pro tělesně, mentálně a smyslově postižené děti a mládež funguje od roku 1994. Předchůdce stacionáře je však v provozu od roku 1986. Tehdy to bylo jedno, později dvě oddělení speciálních jeslí pro postižené děti. V současné době má stacionář dvě oddělení. Jedno pro děti ve věku od dvou do dvanácti let, druhé pro mládež a dospělé.