Zdeněk Hobza sbírá pivní etikety z celého světa. V jeho kolekci najdeme i nálepky z piv tak exotických dálav, jako je třeba Vanuatu, Grónsko či Tasmánie. Jako patriota ho však zajímala také historie pivovarů z jeho okolí – a proto začal pátrat v archivech. „Našel jsem jich dvaatřicet. U některých mám jen několik poznámek, některé jsem ale dokázal popsat podrobněji,“ vysvětlil Hobza při listování svými záznamy.

Těmi, které zmapoval lépe, jsou pivovary v Čechtíně, v Dalešicích, Jaroměřicích nad Rokytnou, Jemnici, Náměšti nad Oslavou, Třebíči, ve Vladislavi a v Želetavě. „V budově želetavského pivovaru je teď sýrárna,“ doplnil Hobza.

Ilustrační foto.
Anketa o velkovýkrmně v Jemnici je odsunutá. Ve hře zůstává jeden velkochov

Jeho kolekce však možná nebude úplná. Zrovna nedávno narazil na zmínku, která ho znovu donutila zahájit pátrání. „Doslechl jsem se, že pivovar býval i Horním Smrčném. Potvrdil mi to i tamní pan starosta. Dům, kde se pivo vařilo, tam prý pořád stojí – ale nikdo k tomu nemá žádné informace, protože je to prý už několik set let. Rád bych proto zase zajel do archivu v Brně, třeba tam něco najdu,“ sdělil badatel. Prokazatelně doložených pivovarů na Třebíčsku tak možná nebylo dvaatřicet, ale o jeden (a možná i o několik) více.

Z oné pětice míst, kde se pivo na Třebíčsku nyní vaří, jsou dvě zcela nová, tři zachovávají kontinuitu. Rozhodně ale nelze říct, že by piva trojice Třebíč, Dalešice a Vladislav byla totožná s těmi, která se v e zdejších pivovarech vařila před mnoha lety. „Ono to ani není možné, máme zcela jiné technologie, proto jsme šli moderní cestou,“ vyjádřil se k tomu sládek z třebíčského pivovaru Petr Rymeš.

Nové technologie

Souhlasí s ním i jeho kolega Ladislav Němeček z Dalešic. Tam ale k podobné chuti jako kdysi údajně lehce nakročeno měli. „Teď jsou už úplně jiné suroviny. A také máme úplně nové technologie – nicméně ty původní mohou návštěvníci vidět v našem muzeu. Když se pivovar v Dalešicích obnovoval, prý se uvažovalo nad jejich repasí, aby mohly i nadále sloužit. Bylo by to ale prý mnohem dražší než nová zařízení, proto už jsou to jen čistě muzeální kousky,“ sdělil Němeček.

Zatímco varny dřívějšího třebíčského a dalešického pivovaru vychladly v 70. létech minulého století, někdejšího vladislavský pivovar zavřel své brány už v roce 1943. Navzdory tomu se právě Vladislav vydala cestou co nejvěrnější nápodoby tehdejšího piva. „Snažíme se navázat na tradici, proto vaříme pivo plzeňského typu. A to podobně ručně jako tehdy. Jde tedy o vyloženě řemeslné vaření bez jakýchkoli čidel. Vše měříme stopkami,“ vysvětlil tamní jednatel René Skýpala.

Snipers Třebíč (v bílém) nakonec svého soupeře Spartak Pelhřimov přehráli 6:3. Dnes ale více než výsledek, byl dobrý pocit z charitativního pojetí celého zápasu, který jasně vyzněl pro Milánka Řezáče.
Malý bojovník. Derby mezi Třebíčí a Pelhřimovem vyhrál Milánek

Nutno poznamenat, že sami pamětníci si říz tehdejších piv už příliš nevybavují. Při dotazech redaktora Deníku spíše krčili rameny, hodně ale vzpomínali na třebíčský pivovar. „Já ani nebyl pivař, takže jakou mělo třebíčské pivo chuť, to už si nevzpomínám. Ale pivovar ano. Vedle něj byla tiskárna, tam pracovala moje maminka. A taky tam byly sklady velkoobchodu. Pivo se expedovalo z druhé strany,“ popsal osmdesátník Jaroslav Sláma.

Ani jeho soused Jan Sedlák už si na chuť třebíčského piva nevybavil. Přidal ale vzpomínku na činnost, v dnešní době jen těžko představitelnou. „My tehdy bydleli v ‚židech‘ (židovská čtvrť, dnes zapsaná v UNESCO; pozn. Deníku), a pivovar jsme tedy měli jen kousek. A právě kolem nás se do něj vozily nasekané ledové kvádry. Vždycky v zimě je sváželi formani z rybníka Kuchyňka,“ zavzpomínal Sedlák.

PIVOVARY NA TŘEBÍČSKU

Kde na Třebíčsku dříve bývaly pivovary? V závorce uvádíme zajímavosti, či to, co se o nich podařilo zjistit.

* Budišov (ukončil činnost v roce 1902)Budkov (nejstarší zmínka pochází z roku 1541)
* Čechtín (nejstarší zmínka pochází z roku 1591, činnost ukončil v roce 1884 – budova dodnes stojí a je kulturní památkou)
* Dalešice (založen byl v roce 1609, činnost ukončil v roce 1977, v roce 1999 činnost obnovil a funguje dodnes)
* Dukovany (založen v 17. století)
* Domamil (v roce 1750 jej provozovali premonstráti z kláštera Louka u Znojma)
* Hrotovice (založen v roce 1652)
* Jaroměřice nad Rokytnou (dva pivovary zde fungovaly už v 16. století; naposledy se zde pivo vařilo v roce 1898)
* Jinošov (znám od roku 1615)
* Jemnice (fungovaly zde dva pivovary – první svou činnost ukončil v roce 1906, druhý v roce 1938)
* Koněšín (nejstarší zápis o pivovaru pochází z roku 1556)
* Krhov (vařil v letech 1511 až 1515)
* Lesonice (nejstarší zmínka pochází z roku 1750)
* Lukov (nejstarší zmínka pochází z roku 1549)
* Moravské Budějovice (činnost skončil v roce 1915)
* Martínkov (zmínka pochází z roku 1557)
* Myslibořice (zmínka pochází z roku 1625, další pak z roku 1882)
* Mladoňovice (zmínka pochází z roku 1576)
* Nové Syrovice (činnost skončil v roce 1933)
* Náměšť nad Oslavou (první zmínka pochází z roku 1520, činnost ukončil v roce 1949)
* Okříšky (zmínka pochází z roku 1606)
* Ostašov (zmínka pochází z roku 1596)
* Rokytnice nad Rokytnou (zmínka pochází z roku 1695)
* Ratibořice (zmínka pochází z roku 1509)
* Sádek (zmínka pochází z roku 1521)
* Třebíč (pivo se zde vařilo zřejmě už v době přidělení městských práv, tj. od roku 1277, přesné informace k tomu však nejsou; pivovar svou činnost ukončil v roce 1972, později byl zbořen a na jeho místě vznikly obchodní domy na Komenského náměstí; nyní ve městě funguje pivovar Urban)
* Valeč (nejstarší zmínka je z roku 1558)
* Vladislav (sládek je zmiňován už v roce 1566, pivo se zde vařilo do roku 1943; nyní v městysu funguje pivovar Heřman)
* Vesce (zmínka pochází z roku 1750)
* Výčapy (založen v roce 1686)
* Želetava (vznikl v 16. století, pivovar zde fungoval do roku 1953, pak byly jeho budovy přebudovány na sýrárnu, která funguje dodnes)