„Je to jednodušší, než by se mohlo zdát. Prostě stouply teploty a obrovským způsobem začaly pylit naráz všechny jarní kvetoucí rostliny,“ prozradila odbornice na pyl Helena Svitavská z Botanického ústavu Akademie věd v Praze. V současnosti jsou největším zdrojem žlutého nadělení souvislé porosty smrku, borovice a samozřejmě řepky.

„Tak třeba borovice kvete od konce dubna do počátku června. A jeden hektar plochy dokáže během jednoho dne pokrýt až 13 miliony pylových zrn,“ uvedla Svitavská.

Jak ale dodala, alergici mohou mít problém spíše při větrném počasí, kdy vdechnou jiný pyl. Alergenem borovice a ani smrk jako nahosemenné rostliny nejsou.

„Řepka též dokáže pouštět do ovzduší mračna pylu. U ní je to ale tak, že má velmi hrubá pylová zrna a ta dráždí dýchací ústrojí, jako vyložený alergen také vnímána není,“ objasnila třebíčská alergoložka Jarmila Rychterová.

Co tedy alergici můžou očekávat? Březnová invaze dráždivých látek především z olší, lísek a bříz skončila. Nastupuje sezóna kvetení trav, která trvá do července. To bývá zpravidla nejúmornější období pro ty, kterým byla alergie jako nepříjemný neduh dána do vínku.

„Když kvetou trávy a obilí, můj syn bez léků skoro umírá. Je dušný, malátný, má ohromný zánět spojivek,“ uvedla čtyřicetiletá Anna z Třebíče.
„K tomuto bych ráda podotkla, že není dobré nechat alergii, jak se říká rozjet v plné parádě, protože průdušky dostávají hodně zabrat, nestíhají se zhojit. Pak stačí jedna infekce na podzim a může z toho být dost slušný zápal plic,“ zdůraznila Jarmila Rychterová.

Takže jakmile je příroda v rozpuku a venku pěkně pofukuje, osvícený alergik bez antihistaminik nevychází z domu. Ví také, že dalším prubířským kamenem bývá teplé vlhké dusno, třeba v letních bouřkách.

„Denně mám v ordinaci okolo třiceti lidí. Musím ale říct, že jsou to v převážné většině informovaní pacienti, kteří si pravidelně nechávají překontrolovat zdravotní stav, či napsat léky dle momentální potřeby,“ dodala třebíčská alergoložka Jarmila Rychterová.