Na základě epidemiologických studií a průzkumů bylo zjištěno, že přibývá lidí citlivějších na změny počasí. Jednou z příčin zchoulostivění je moderní způsob života, spočívající v trávení větší části dne v uzavřených prostorách – v umělém podnebí.


To má za následek ztrátu vrozené pružnosti člověka na podněty pocházející z atmosféry. Například na podzim se řadě lidí zhoršuje celkový zdravotní stav. A s tím souvisejí i možné duševní obtíže.


„Výsledný efekt působení počasí na člověka závisí do značné míry na individuálních vlastnostech a momentálním stavu jedince,“ říká klinická psycholožka Renáta Soukupová s tím, že na změnu klimatu jsou podstatně více vnímavější ženy než muži.


Počasí je schopno ve významné míře ovlivnit i některé fyziologické funkce, které se projeví například prodloužením reakční doby. Ta pak může mít na svědomí zvýšený počet nehod nebo pracovních úrazů. „Stres a následné obtíže lze snáze zvládnout při dobré životosprávě a dostatečné relaxaci,“ myslí si Soukupová. Neméně důležité je také pozitivní myšlení.