Jana a Jaroslavu zaráží přístup ze strany úřadů a nemocnice. Chybí jim pravidelné informace

Krátce před odjezdem na společný pobyt obou rodin s dětmi se sešli s reportéry Deníku a podělili se o své pocity od chvíle, kdy nastal zřejmě největší zlom v jejich dosavadním životě.

„Už dva týdny je mi zle, ale musíme to nějak vydržet,“ povzdechla si Jaroslava hned na začátku rozhovoru. Tomu, že k záměně jejich biologické dcerky opravdu došlo, prý nechtěli zpočátku vůbec věřit. „Nepřipustili jsme si, že by bylo možné, aby se to stalo. A stalo se,“ řekl Jan. Ani na první pohled zřetelná nepodoba „Verunky“ ho nikdy nepřivedla k pochybnostem o otcovství: „Máme doma holčičku, kterou máme rádi. Nikdy mě nenapadlo něco řešit.“ A zda byla rodičům podezřelá aspoň rapidní změna poporodní váhy? „Sestřička nám tehdy vysvětlila, že v noci nešla digitální váha a došlo k chybnému zápisu,“ uvedla Pojerová. Signalizací k možnému omylu jim nebyly ani rozdíly patrné z fotografií dítěte, které bezprostředně po narození Jan Čermák pořídil, a z pozdějších snímků.

Nejvíc se bojíme o holčičky

Přibyslavický pár, který zanedlouho přivítá na svět nového člena rodiny, se nyní nejvíce obává o Verunku a Nikolku. „Máme strach, zda si holčičky zvyknou na novou situaci. Aby je to třeba nějak nepoznamenalo do budoucna,“ vyjádřili se shodně. Zatajit jim skutečnost však v budoucnu rozhodně nehodlají: „Nechceme, aby se to nešetrně dozvěděli od někoho jiného. Psycholožka nám poradila podat to formou pohádky zhruba kolem třetího roku,“ nastínila náročný úkol Pojerová.

Zatímco v blízkém okolí se Jan a Jaroslava setkávají s účastí a četnými nabídkami pomoci, zarážející je pro oba přístup ze strany vedení nemocnice v Třebíči. „Nikdo nás neinformuje. Určitě bych čekala zprávy o tom, jak probíhá vyšetřování a co se bude dít dál,“ řekla mladá žena a její druh ji doplnil: „Nemocnice by měla dávat informace i veřejnosti, aby maminky, které zde budou rodit, uklidnila. Říct stalo se, ale udělali jsme taková opatření, aby k jiné záměně dojít nemohlo.“

K návratu děvčátek ke svým vlastním rodičům by údajně mělo dojít nejpozději v prosinci. Už v těchto dnech však mají možnost alespoň krátkodobého společného pobytu, další setkání je čekají. „Podobu jsme viděli hned na prvním setkání v Jihlavě. Bude to sice těžké, ale je jen otázka času zvyknout si na sebe,“ povzbudivě se vyjádřil Čermák.