Nakonec je pomlázka hotová. Sice vypadá trochu neuspořádaně, ale svůj účel určitě splní. „Teda, dalo to práci. Ale děda ji pletl na každé Velikonoce, tak jsem to chtěl taky zkusit. Holky se zítra můžou těšit. S tímhle je omladím jedna radost,“ sděluje s lišáckým úsměvem Petr Svoboda.

Pletení karabin, jak tady někteří říkají pomlázkám, je součástí programu velikonočního jarmarku. Na zámeckém nádvoří proto kromě židlí, na nichž se pánové lopotí s výrobou nejznámějšího velikonočního artefaktu, stojí také několik stánků obklopených lidmi. Další jsou uvnitř zámku. U jednoho z nich prodává krásně vyřezávané velikonoční zboží Dagmar Schneiderová. „My se nedávno přestěhovali z Brna do nedalekých Biskupic, tak jsme tady s manželem letos poprvé. Ale účast je velice slušná,“ pochvaluje si usměvavá dáma.

Hrkači na ulici Leopolda Pokorného.
Zima je pryč: Morana v Třebíči putovala za velkého rámusu do vody, podívejte se

Areál je rozlehlý, a tak lze jen těžko odhadnout, kolik do Valče vlastně přijelo lidí. Tato hádanka se rozřeší v okamžiku, kdy na zámecké nádvoří nastoupí děvčata a chlapci z třebíčského souboru Bajdyš. V tu ránu je nádvoří plné, tanečníky v horáckých krojích sledují jistě stovky lidí. „Přijeli jsme sem podívat hlavně na Bajdyš. Máme v něm vnučku, támhle tancuje,“ prozrazuje Stanislav Semerád a hrdě ukazuje na jednu z dívek v krásně vyšívané vestičce.

Vajíčko se zajíčkem

Bajdyš sledují jak dospělí, tak i ti nejmenší. Děti tanečky baví, ale dlouho by u nich asi nevydržely. Proto na ně čekají nejrůznější úkoly. V zámku si zkouší malovat kraslice nebo pobíhají v zahradě, kde na ně čekají různá překvapení. „Já šem namaloval vajíčko še žajíčkem,“ chlubí se asi tříletý chlapeček svým výtvorem, zatímco maminka mu z prstíků utírá množství barvy. Na vajíčku lze rozpoznat jakési tři modré skvrnky, jedna je větší, k ní přiléhají dvě menší – při troše obrazotvornosti je to opravdu hlava zajíce s velkýma ušima.

Několik úkolů se skrývá i v keřovém bludišti v zámeckém parku. To sice ještě není zazelenalé, ale i tak je potřeba hledat cestu. „Jednou se mi stalo, že jsem tady bloudil a začalo pršet. Myslel jsem, že se zblázním,“ je slyšet přes několik keřů mladého tatínka, který na jarmark vyrazil s početnou rodinou.

Václav Málek.
Okříšky odhalí pamětní desku Václavu Málkovi, veteránovi z druhé světové války

Bludištěm se prochází i Petr Svoboda se svou slečnou. Zjevně žádný úkol nehledají, ale užívají si krásného dne. Mladík si dívku vede v levé ruce, v druhé drží pomlázku, která ho stála tolik úsilí. „Pletení karabiny jsem přišel na chuť, člověk se tak naplno vrací ke starým zvykům. Už se těším, jak ji využiju v praxi,“ pomrkává Petr.

Žena má ale mít vždy poslední slovo, což platí i tentokrát. „Tak si hlavně dávej zítra pozor, abych se k těm starým zvykům taky naplno nevrátila. Pokud vím, naše prababičky koledníky polévaly ledovou vodou,“ kontruje Petrova přítelkyně.