Zařízení pro seniory se loni v prosinci podařilo získat z Norských fondů zhruba pět milionů korun, deset procent přidalo ze svých zdrojů.


A tak nyní můžou tamní staří lidé sledovat čilý stavební ruch.


„Máme tu klempíře, zedníky i pokrývače. Spravujeme severní křídlo, které díky povětrnostním vlivům trpí nejvíc,“ uvedl tamní koordinátor projektu Josef Caha.


Celkově je to zhruba čtyřicet procent střešních ploch rozsáhlé historické budovy, jež je myslibořickou dominantou.


Mění se tašky, latě, špatné trámy a rozvody topení, které jsou klasické zámecké, tedy vyvedené na půdu, teplá voda pak teče samospádem. Problém je v tom, že trubky vedou dřevěnými koryty poblíž pozednic a každá porucha se podepsala na stavu trámů.

Suť a rozbité křidlice putují na centrální skládku do Petrůvek, staré latě diakonie ještě upotřebí.


„Komíny též projdou opravami, svody budou v mědi. I hromosvody musíme nechat udělat nové,“ dodal Caha.


To vše probíhá pod dozorem památkářů, proto například tašky musejí odpovídat vzhledem těm původním, dobovým. A protože jde řemeslo od ruky, sedmdesát procent úprav proběhne už letos, zbytek bude dělníky dokončen příští rok zjara.