V 16. století byl zamalován – a přesto zůstával viditelný. Během následujících let se rozšířila pověst o zázračném působení obrazu, proto jej tehdejší majitel nechal obestavět barokní kaplí.

Dnes je obraz součástí oltáře v nové části kostela. Je skrytý za novodobou kopií obrazu, která byla vytvořena při rekonstrukci v sedmdesátých letech. S Pannou Marií je spjato i další známé poutní místo na Třebíčsku, Pyšel.

První neděli po Velikonocích, 4. dubna 1893 se tam měla místní dívce zjevit Panna Maria. Postava se měla dívce ukázat opakovaně i v dalších dnech. Jevem se podrobně zabýval student Univerzity Palackého v Olomouci Zdeněk Fučík ve své diplomové práci.

Zmiňuje se o zázračných uzdraveních, ke kterým mělo v místě zjevení docházet. Do Pyšela putovaly z okolí celá procesí lidí. „Stalo se, že v jednom roce na svátek Panny Marie přišlo 24 procesí,“ uvádí Fučík.

Na místě později vznikla kaple a konaly se tam pravidelné poutě. Ty komunisté v padesátých letech zakázali, tradice byla obnovena až po listopadové revoluci.

V místě zjevení Panny Marie pramenila voda, která až donedávna byla zdravá, vhodná i pro kojence. „Voda z této studny vykazovala podobné množství minerálů a stopových prvků, jako vody z různých poutních mít Moravy, například Křtin, Vranova u Brna, Hostýna,“ poukázal Fučík.

Několik dalších tajemných míst z Třebíčska figuruje například v knize Labyrintem tajemna Martina Stejskala. Zmiňuje mimo jiné hrad Templštejn u řeky Jihlavy. Podle legendy tam má být v hradní studně ukrytý poklad. O pokladu se hovoří také v souvislosti se Slavíkovicemi na Jemnickou. Podle jedné z verzí má být ukrytý ve sklepeních, kam jej uložily jeptišky z bývalého kláštera.