Pavel Fried se narodil 13. června 1930 jako syn majitele železářství na Stařečce v dnešní ulici Vítězslava Nezvala. Dnes je v tom domě v přízemí vietnamský obchod s různorodým sortimentem. V dubnu 1942 byl malý Pavel společně se svou matkou deportován do koncentračního tábora Terezín, skončila tam celá Friedova rodina.

„Z následného transportu do vyhlazovacího tábora ho zachránila matka, která žádala, aby byla zařazena s ním. Protože pracovala na zakázkách pro armádu a Němci nechtěli o zapracovanou sílu přijít, mohl s ní zůstat i její dvanáctiletý syn,“ uvedl místostarosta Milan Zeibert (Břehy), který návrh na udělení čestného občanství zastupitelům předložil.
Z celé Friedovy rodiny se po válce vrátili jen Pavel a jeho oba rodiče, zatímco starší sestra s manželem a další příbuzní se stali oběťmi holocaustu.

Nejdřív Němci, pak komunisti

Po válce Friedovi obnovili svou živnost, ale po Únoru 1948 o ni přišli. Pavel Fried dokončil základní školu na Horce a od roku 1946 studoval strojní průmyslovku v Brně, kde po jejím dokončení v roce 1950 zůstal. V letech 1951 až 1953 absolvoval jako syn živnostníka vojenskou službu u pomocných technických praporů, kdy stavěl letiště v Plzni a v Čáslavi. Po dvou a půl letech se vrátil do civilu, při práci vystudoval vysokou školu - obor organizace a řízení na Vysokém učení technickém v Brně a v době Pražského jara byl ekonomickým náměstkem ve Výzkumném ústavu stavebních a zemních strojů. Po nástupu normalizace byl funkce zbaven. Teprve po roce 1989 mohl s kolegy založit soukromou firmu, v níž se stal ředitelem.

Po boku Masaryka, Jiráska či lékaře Nováčka

Dnes působí v brněnské židovské obci, v níž byl čtyři roky členem představenstva a v návaznosti na to osm let jejím předsedou. Do rodné Třebíče pravidelně zajíždí, zejména při slavnostních příležitostech spojených s uctěním či vzpomínkou na oběti holocaustu. Je iniciátorem pojmenování prostoru před Zadní synagogou jako Náměstí rabína Ingbera a dlouholetým rádcem a neformálním spolupracovníkem při pořádání akcí, propagujících třebíčské židovské památky v UNESCO.

Samotné udílení čestného občanství se uskuteční v pondělí 30. července při zahájení festivalu Šamajim, a to v 16 hodin v Zadní synagoze.

Radní Pavel Heřman (volba TR) zná Pavla Frieda od roku 1990, kdy se začal s třebíčskými rodáky židovského původu setkávat. „Vnímám ho jako velmi charakterního člověka a zároveň srdcem Třebíčáka. On své rodné město nikdy úplně neopustil. Proto jsem se k Milanovi Zeibertovi připojil s podáním návrhu. Je to věc, kterou si nesmírně zaslouží,“ zdůraznil Heřman. Shodně hovoří i lidoveský starosta Pavel Janata. Z přítomných zastupitelů nebyl nikdo proti, hlasování se zdrželi komunisté Milan Ustohal a Hana Máchalová.

Naposledy se čestnými občany Třebíče stali v roce 2014 stali hrdinný zachránce víc jak tisícovky převážně židovských dětí Antonín Kalina in memoriam a výtvarník František Mertl. Přiřadili se tak k Aloisu Jiráskovi, prezidentu Tomáši Garrigue Masarykovi či k lékaři Josefu Nováčkovi.