Z konce 11. století, z roku 1 090, je první zmínka ještě o Pokojovicích. Dnešní Třebíčsko bylo, soudě podle prvních zmínek, osídlováno v rámci Vysočiny nejdříve.

Z počátku 12. století prameny uvádějí další více než tři desítky míst na Třebíčsku. Do roku 1107 je známa jediná zmínka o sídlech na Vysočině, která se netýká Třebíčska. Z roku 1104 je zmínka o Kochánově u Stránecké Zhoře na Žďársku. „Na Třebíčsku, které bezprostředně sousedí s úrodnou jižní Moravou, začalo osídlování nejdříve, proto se tam objevují nejstarší zmínky,“ připomněl historik a ředitel Muzea Vysočiny Pelhřimov Ondřej Hájek.

Z roku 1104 jsou známy první zmínky o samotné Třebíči, přesněji řečeno dnešních místních částech Stařečka a Řípov. O Vnitřním Městě přímo na území Třebíče je první zmínka ještě o tři roky starší, tedy z roku 1101.

Po roce 1107 přicházejí první zmínky z další koutů současného Kraje Vysočina. Z roku 1119 je první zmínka o Klášteru u Vilémova i samotném Vilémově na Havlíčkobrodsku. U Želiva na Pelhřimovsku je jako rok první zmínky uváděn 1144. Zajímavé určitě je, že první zmínka o obcích na Jihlavsku jsou až z roku 1226 a týkají se Dudína, Ježené, Kalhova, Velešova, Větrného Jeníkova Vyskytné nad Jihlavou.

První zmínka o samotné Jihlavě je z roku 1233, tedy o 132 let později než o Třebíči. „Ve třináctém století se lidé usazovali a zakládali svá sídla podél historických obchodních stezek,“ zdůvodnil příčinu nejstarších zmínek Ondřej Hájek.

Co se týče zbývajících tří dnešních okresních měst, tak se v historických pramenech objevují první zmínky týkající se Pelhřimova v roce 1203. Tyto zmínky se ale netýkají vlastního města, ale dnešních místních částí Lešova a Nemojova. O samotném městě se první zmínka objevuje až v roce 1289.

Pro úplnost je na místě dodat, že první zmínka o Havlíčkově Brodě je z roku 1234 a o Žďáru nad Sázavou z roku 1253.

Ještě více než ve třináctém století se objevují první zmínky o městech a vesnicích na Vysočině ve století čtrnáctém. „Souvisí to s rozvojem hornictví v samotné Jihlavě i v jejím okolí. Souběžně se rozvíjelo i zemědělství, neboť bylo potřeba zjistit pro lidi, kteří se zde usadili, zásobování potravinami,“ dodal Hájek.

O některých sídlech se prameny zmiňují v mladším období, ale od patnáctého století prvních zmínek významně ubývá.

Zdroj: Deník Data / David Valenta a Aleš Vojíř