Kromě pouti vzpomněli i na násilnou smrt dvou svých sousedů. V sobotu to bylo přesně sedmdesát let, kdy v koncentračním táboře v Mauthausenu zemřel Josef Urbánek a jeho matka Karolína.

Na kladení věnců k památníku tragické události se přišel podívat i místní Lubomír André. „Byla to tehdy těžká doba. Válka je válka. Smrt Urbánkových měla spojitost s akcemi, do kterých se zapojoval třeba i Kubiš z Dolních Vilémovic. Jak to ale bylo přesně, nevím," podotkl.

Dorazili i příbuzní dvou místních obětí druhé světové války. Vnuk Josefa Urbánka, Jiří Rosický je už čtyřiadvacátým rokem v Račicích starostou. „Před sedmdesáti lety tady nedaleko, u Kramolína došlo k výsadku parašutistů. Byla to akce Spelter. V domě, ve kterém bydlím, pro ně byly připraveny peníze. Bohužel se na to přišlo," popisoval Rosický.

Osudnému říjnovému dni v roce 1944, kdy si gestapo pro Urbánkovy přišlo, předcházelo několik událostí. „Ti paragáni chtěli projít přes frontu, to se jim ale nepodařilo, a tak zůstali zaseklí v myslibořické hájence. Jeden z nich zase ztratil boty a musel se od nich odpojit," líčil Jiří Rosický. To vše německým vojákům nahrávalo. V odhalení odbojářů jim navíc pomohl jeden sudetský Němec. „Uměl velice dobře německy i česky, takže se dokázal vcelku lehce dostat mezi lidi v odboji. Byl to dost zákeřný člověk. Na svědomí měl spoustu životů na jižní Moravě," zdůraznil račický starosta.

Peněz z domu rodiny Urbánkových se tak výsadkáři nedočkali. „Díru ve dvojité zdi jsem dokonce ještě s tátou zazdíval," vzpomínal Rosický. „Okamžitě, jak se na úkryt přišlo, odvlekli Němci dědu i prababičku pryč. Ještě ten den, co dorazili do Mauthausenu, je popravili," dodal.

Psal se 27. říjen 1944. Památkou na tento, nejen v račické historii smutný den je památník stojící v obci naproti kostela.

Na výročí nezapomněl vzpomenout kněz Josef Beneš z Hrotovic, který sloužil nedělní poutní mši svatou. „Byla to doba, kdy možná lidé zapomínali na víru a málo se modlili i ke svatému Václavovi. Pro nás by z toho mělo plynout poučení. Vždyť jaký národ má takového světce, navíc z počátků své existence? Málokterý," zamýšlel se.

„Světový mír dnes opět visí na vlásku. Modleme se, aby vydržel," dodal Beneš.