VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z velkých továren v Třebíči nezbylo dnes již mnoho

Třebíč /FOTOGALERIE/ - Ve starších školních mapách a atlasech měla Třebíč přiřazené kolečko v barvě modré a hnědé. Znamenalo to, že v okresním sídle dominoval strojírenský a kožedělný průmysl. Do spuštění Jaderné elektrárny v Dukovanech vévodily v počtu zaměstnanců První brněnská strojírna, Uniplet a Bopo.

10.10.2009 1
SDÍLEJ:

Ve starších školních mapách a atlasech měla Třebíč přiřazené kolečko v barvě modré a hnědé. Znamenalo to, že v okresním sídle dominoval strojírenský a kožedělný průmysl.Foto: Archiv Pavla Navrkala

V první ze jmenovaných továren pracovalo před rokem 1989 nějakých 1200 zaměstnanců, v Unipletu na 2500 a v Bopu přes 5000. Pro řadu lidí z Třebíče i okresu patřily a dodnes patří tyto fabriky neodmyslitelně k jejich životu.

„Ve fabrice jsem byl od roku 1967, to znamená 35 let,“ pochlubil se důchodce František Kratochvíl. Na to, že pracoval desítky let v První brněnské strojírně v Třebíči, je pyšný. „Tenkrát se zaměstnání ani neměnilo, kdo odešel, skoro se na něj dívali ostatní skrz prsty,“ řekl o tehdejší situaci. Odcházet či měnit zaměstnání tenkrát ani nebylo proč. Kdo ho přesto změnil, říkalo se o něm, že je asi nějaký problematický.

Další firmou, na kterou byli její zaměstnanci právem hrdí, byl Elitex, později přejmenovaný na Uniplet. Pavel Navrkal byl v závodě 35 let, podobně jako František Kratochvíl v PBS. Uniplet pro Navrkala znamená tolik, že spolu s dalšími dvěma muži sepsal o historii podniku knihu. Právě tento týden se objevila na pultech v třebíčských knihkupectvích.

Existence tří velkých fabrik na území města s sebou nesla typické fenomény, které již dnes vymizely. Tak například celé průvody lidí, kteří ráno spěchali ulicemi. „Ráno šly parkem pod nemocnicí doslova proudy,“ zavzpomínal František Krachovíl, který tudy docházel do „Prvního Brna“. „Když jel vlak, tehdy ještě nebyl nadjezd, a šly závory dolů, okamžitě se před nimi shromáždil dav lidí.

Hodně jich odbočilo do První brněnské, další pokračovali dál do Průmyslové čtvrti. Po revoluci to ubývalo,“ doplnil pětašedesátiletý důchodce.

Další zajímavostí byly závodní kantýny. Prodávalo se tam podle pamětníků vše možné, od chlebíčků přes ohřívané párky po zákusky. Nebo třeba svačinové polévky a jednu dobu i osmička pivo.

Samostatnou kapitolou byla do roku 1989 doprava. Lidé hodně dojížděli hromadně autobusy a vlaky. Před borovinskou fabrikou bylo jakési malé autobusové nádraží. Do První brněnské zase vedla nákladní železniční vlečka, před pár lety zrušená. Denně přijel do areálu továrny vlak, naložilo se několik vagonů. Pak se na nádraží „šibovalo“. Dav lidí, pospíchající do práce do Průmyslové čtvrti, nebo z práce, musel počkat před závorami. Dnes ve stejném místě přefrčí auty přes nadjezd.

Trojice velkých třebíčských podniků měla jedno společné: úspěch na zahraničích trzích, tedy i náročných západních, a to za totality. První brněnská strojírna vyráběla zařízení například do Finska, Ruska, Číny, Indie, Peru, arabských zemí, Iráku, Íránu, Pákistánu a Jižní Ameriky. Nejinak tomu bylo s Unipletem. Ten si ve výčtu zákazníků může z období hlubokého socialismu přičíst mimo jiné i úspěchy v kapitalistic­kých USA.

Od „sametu“ uplynulo dvacet let. Fenomén velkých třebíčských fabrik, které zaměstnávaly tisíce lidí, je pryč. Zajímavý předěl zažil „osmatřicátník“ Milan. Narodil se v Třebíči, jeho rodiče byli oba dělníci. V době středoškolských studií byl svazákem a chodil na brigády do Bopa. Dnes je manažerem v Praze, umí plynně anglicky a jezdí po světě. „Co naděláme, dneska žijeme v jiném světě. Nostalgické vzpomínky jsou pěkné, ale moc nám nepomohou. Musíme se dívat dopředu,“ uzavřel.

Autor: Ivan Přibík

10.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nová poslankyně za hnutí ANO na Vysočině Monika Oborná. Je jí 28 let a je z Náměště nad Oslavou.

Je to úžasný výsledek, který jsme na Vysočině nečekali, říká nová poslankyně ANO

I sociální demokraté sledovali výsledky voleb společně.
18

Hodnocení voleb: Zklamání i naděje politiků

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZOVÁNO

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení