VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Z Třebíče se prostříhala až do Ria

Třebíč /ROZHOVOR/ – Na první pohled je to nenápadná dívka. Záhy ale člověku dojde, že mluví s nevšední ženou. Taťáňa Klevetová, původem z Třebíče, se s životem nemazlí. V době, kdy byla nejlepší kadeřnicí v republice, neváhala tady všechno zabalit a odjet na zkušenou do světa.

29.3.2010 1
SDÍLEJ:

Taťána Klevetová žije v současné době se svým brazilským přítelem poblíž pláže Copacabana v Riu de Janeiro. I tady se živí opět „nůžkami“. „Klientelu si buduji složitě, ale pomalu se to lepší. Kdyby mi přítel nepomáhal, bylo by to hodně složité,“ přiznáváFoto: archiv Taťána Klevetová

V Irsku nakonec opět dosáhla pomyslného kadeřnického vrcholu. I pak ji to ale nesvázalo a neváhala udělat další rázné rozhodnutí. Odstěhovat se do Ria de Janeiro. Kdoví, třeba za pět let napíše z australského Perthu.


Táňa už ví, že kdo má rozum na správném místě a umí za práci vzít, v životě se neztratí.


Jak jste se dostala k povolání kadeřnice?


Bylo mi čtrnáct, šla jsem na kadeřnickou školu v Třebíči. Babička je kadeřnice, takže to mám v rodině. Po dvou a půl letech jsem odešla do Prahy dělat dva roky školitelku jedné známé firmy na vlasovou kosmetiku. Pak jsem začala dělat v salonu Dan, patří mezi lepší salony v Praze.


Chodily tam celebrity?


Jasně, pár známých lidí se u nás stříhalo. Darina Rolincová, kluci z Chinaski, herec Michal Dlouhý, Monika Absolonová…


Jací byli?


Všichni úplně super, normální, doopravdy fajn lidi. S Pavlem Grohmanem z Chinaski, který před dvěma lety zahynul na motorce, jsme byli kamarádi. Vždycky přišel a už se smál a říkal: Tak ze mě zase udělej nějakýho úchyla. (smích) Stříhala jsem tehdy divoké odvážné střihy a jemu se to líbilo.


A Michal Dlouhý?


On je velký sympaťák, příjemný člověk. Zval mě na divadlo. Nakonec jsem byla na hradě na shakespearovských slavnostech, byla to nádhera. Tihle známí lidé jsou zpravidla hrozně fajn. Nároční a svým způsobem asi problematičtější bývají zákazníci, kteří třeba nejsou slavní, ale příliš lpí na svém vzhledu, dávají to pocítit. Vyžadují preciznost, dokáží v kadeřníkovi vzbudit nejistotu. Ale čím jsem starší, tím méně mě můžou rozhodit.


Vedla jste si dobře, podařilo se vám s týmem kadeřnictví vyhrát soutěž kadeřník roku 2001, a to na celé čáře. Pozici jste měla u nás jistou. Proč jste tedy odjela do světa?


Cítila jsem, že se potřebuji dál vzdělávat, tady už jsem vnímala jakousi stagnaci. Bylo mi čtyřiadvacet, lidí naobjednaných na dva měsíce dopředu, byla jsem utahaná, svazovalo mě to. Chtěla jsem se naučit jazyk, poznat svět, vyměnit prostředí. S kamarádem jsme se domluvili, že pojedeme do Irska. Odjela jsem nakonec jen já.


Jaké byly začátky?


Pracovala jsem v kavárnách a podobně, a po třech měsících jsem se začala pídit po tom, co je mi samozřejmě nejbližší. Zase po stříhání. Začátky byly složité, docela dobrodružné.


Byl i nějaký zážitek, po kterém jste si řekla: Konec, jedu domů?


Ne, svou situaci jsem vnímala jako výzvu. I přesto, že to občas nebylo jednoduché, nechtěla jsem nic vzdávat. Cítila jsem, že bude líp, když se budu snažit.


A v čem byly začátky těžké?


Šlo hlavně o jazyk, protože kadeřnice samozřejmě musí se zákaznicí dobře komunikovat. Pak, když už jsem začala tuhle práci dělat, byla jsem v salonu, kde se pouze foukalo. V Irsku to tak je, že se třeba chodí jen na foukanou, klidně třikrát týdně. To mě fakt nebavilo. Tak jsem si našla práci na inzerát v dobré čtvrti v Dublinu.


I tam chodili známí lidé?


No, to byla občas docela legrace. Nebyla jsem domorodec a moc jsem nekoukala na televizi nebo neposlouchala rádio. Často mi unikalo, že člověk, který prochází mýma rukama, je slavný. Tak třeba jsem stříhala velmi známého irského rozhlasového moderátora, a v tu chvíli jsem to netušila. Pak ke mně chodil pravidelně. Asi moje nejnáročnější zákaznice ale byla ambasadorka Jihoafrické republiky.


Čím byla náročná?


Byla původem Indka, měla přehled, byla vzdělaná. Donesla si svoje přípravky, hřebeny, natáčky. Diktovala, kam chce natáčku, měla doopravdy hodně jasnou představu. Sama sebe jsem se ptala, proč si tedy účes neudělá sama. (smích)


Jaký je rozdíl mezi vkusem Irek a Češek?


Irky víc požadují delší blond vlasy, melíry. Měla jsem jen velmi málo odvážných zákaznic. Zdá se mi, že v Čechách jsou hlavně mladé holky daleko odvážnější. I naše ženy kolem třicítky čtyřicítky.


Jak jste se dostala do Ria?


V Irsku jsem se postupně dostala do stejného kolotoče jako v Praze. Zase jsem pracovala v plném nasazení, poslední dva roky jsem dělala deset patnáct lidí denně. Jsem detailistka, všechno musí být dokonalé, precizní. Však kolegové, kteří po mně přebrali mé zákazníky, z toho byli pak nešťastní. Fyzicky i psychicky už jsem nemohla. Našetřila jsem nějaké peníze, a protože jsem vždycky chtěla cestovat, odjela jsem. Mimo jiné též do Indie. Tam jsem potkala svého současného přítele, Brazilce, a odstěhovala jsem se za ním do Ria. Je sice přímo z Ria, ale jako Brazilec vůbec nevypadá, spíš jako Ir, je blonďatý a modrooký, to já tam zapadnu lépe. (smích)


Tam se ale mluví portugalsky…


Jasně, portugalsky. A portugalština je celkem těžká. Ale učím se. S přítelem se bavíme anglicky.


Pracujete tam opět jako kadeřnice?


Ano. Přítel mi životopis přeložil do portugalštiny, ale práci mám vlastně přes známé. V Brazílii to funguje podobně jako tady. Známý známému. Ale tam je to především kvůli kriminalitě. Neprověřeného člověka nevezmou. Přes známé jsem si tedy našla místo. A zase nastal trochu zádrhel. Brazilci jsou hrozně věrní svým zvykům. Takže celý život chodí k jednomu kadeřníkovi. Klientelu si buduji složitě, ale pomalu se to lepší. Kdyby mi přítel nepomáhal, bylo by to hodně složité.


Máte v Brazílii za klienta někoho známého?


Přišel tam pán, takový hlučný, byla ho plná místnost. Stříhala jsem ho a ptám se, co dělá. On povídá: Já jsem pop star. Říkám: Fakt, jo? Už jsi známý? A on, že celkem jo, vydává asi dvacáté album. (opět smích) Fakt ho všichni v Brazílii znají.


Nemáte někdy chuť se vším seknout a vrátit se do Irska nebo domů?


Cítím, že teď mám být v Brazílii. Zůstanu, dokud se mi tam bude líbit. Rio je krásné, celoročně pláž, teplo…


Co karneval?


Bydlíme v pronajatém bytě přímo mezi plážemi Copacabana a Ipanema, tam bývá centrum dění při karnevale. Místní většinou na tu dobu prostě na týden odjedou pryč, protože tam vtrhnou davy lidí, navíc vzroste kriminalita. Do toho alkohol, drogy. Místní se chtějí vyvarovat zmatku.


Co samba, už jste ji zkoušela?


Ještě ne, ale chystám se. Jsem ale zvyklá chodit brzo spát a nepiju – tedy teď už nepiju. To dřív se mnou byla jiná sranda… Tím to trochu asi oddaluju. V Riu život totiž začíná o půlnoci. Ale vím, že jsem tam na delší dobu, a tak na nic nespěchám. Tam se hodně kouří tráva, bere kokain. Veškerá kriminalita se v Brazílii vlastně odvíjí od drog, je tam hodně chudých. A hodně lesbiček, vyloženě nadprůměrně.


Čím to?


Je to asi tím, že tamní mužská společnost je hodně machistická. A ženy, než být s panovačným mužským, žijí s další ženou. Jsou prostě bisexuální.

Když srovnáte Češky a Brazilky…


Brazilky? V životě jsem neviděla tolik krásných holek pohromadě. Díky podnebí jsou opálené. Není tam módní vychrtlost. Ony mají v sobě ženskost, šmrnc. Dlouhé vlasy, šatičky, které podtrhují pěkná prsa, boky, zadek. Neskrývají to.


Přizpůsobovala jste se nějak?


První věc, kterou mi přítel koupil, když jsem přijela do Brazílie, byly nové plavky. My máme v Evropě střihy bikin, které na brazilské poměry příliš zakrývají tělo. Mám naprosto miniaturní nové plavky. Oni mají beach life, život na pláži, je to fajn. Navíc pokud člověk vypadá jako z Evropy, hrozí, že ho okradou. Je to stále rozvojová země, proto není dobré vyčnívat.


Žijete na Copacabaně. Je tam drahé bydlení?


Řekla bych jako v širším centru Prahy. Platíme asi osm a půl tisíce korun za miniaturní 2+kk. K tomu samozřejmě poplatky. Copacabana je a vždycky byla středem Ria. Je tam tedy bezpečněji. Ale všude kolem v kopcích jsou chudinské čtvrti, říká se jim favely. Tam už bezpečno není. Žijete v luxusním bytě na Copacabana, vidíte na moře, vyjdete za roh a vidíte favelu. Nejdražší bydlení je ale ve čtvrti Leblon. Žije zde třeba fotbalista Ronaldo.


Dostala jste se už pracovně do této luxusní čtvrti?


Ano, pozval si mě pán, kterého stříhám doma. Ten dům má bránu pět metrů vysokou. Když jdu za ním, procházím třemi obrovskými schodišti, stříhám jej v místnosti, odkud je překrásný výhled na Krista… O něčem takovém se obyčejnému smrtelníkovi ani nezdá. I takový je svět.


Co vlasová kosmetika? Je v Brazílii jiná než u nás či v Evropě celkově?


Určitě. Kvůli sluníčku si sami míchají biokúry na vlasy, třeba z aloe vera s keratinem. V Brazílii je obrovské vlhko, nemá smysl si vlasy foukat. Taky tam mají přípravek na stažení objemu vlasů. Zkoušela jsem to sama na sobě. Pak má člověk rovné vlasy jako indián, ale v tom vlhku se bez rovnajících přípravků nedá s vlasy dělat vůbec nic. Narovnávají se tam běžně i černošské vlasy. Černoška přijde do salonu s obrovskou kudrnatou hlavou a odchází s rovnými vlasy.


Jak se to dělá?


Celý proces trvá asi dvě hodiny a používá se naprosto přesná koncentrace tekutiny - formalu, do které se například nakládají v laboratoři preparáty… Nesmí to být silné, aby to nepoškodilo vlasy.


Ženy často od kadeřnice mizí nejkratší cestou domů a hlavu hned myjí a foukají podle svého…


V tomto já vůbec nejsem ješitná. Když si zákaznice řekne, že si raději vlasy doupraví podle svého, dám jí kartáč a fén, ať se vyřádí. Moje kadeřnické ego to neuráží. Nemusím každému cpát svou představu. To už poznám, když dělám něco, co zákaznice nechce. Kadeřník musí být dobrým psychologem.


Když jste teď přijela na dovolenou do Česka, chtějí kamarádi a příbuzní ostříhat?


No jasně, už je ostříhaná celá rodina, kámoši, všichni. A už se zase těším na sluníčko a teplo v Riu.

Autor: Hana Jakubcová

29.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Obsluha strojů 20 000 Kč Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z papíru OPERÁTOR VÝROBY. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: Výhodou jsou zkušenosti s obsluhou strojních nebo tiskových strojů a zařízení, dobrý zdravotní stav., Náplň práce: operátor- strojník, seřizovač linek na výrobu papírových obalů. Pracoviště: Litobal s.r.o., provoz lažínky, 676 02 Moravské Budějovice 2. Informace: Milena Malenová, +420 602 423 666. Stavebnictví - Stavebnictví Stavební dělník 16 000 Kč Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby STAVEBNÍ DĚLNÍK. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: Místo výkonu práce: Všechna místa, kde firma připravuje a realizuje zakázky, Zaměstnanecké výhody: stravenky, 5 týdnů dovolené. Pracoviště: S.o.k. stavební, s.r.o. - pracoviště - průmyslová zóna třebíč, hrotovická ul., Hrotovická-Průmyslová Zóna, č.p. 162, 674 01 Třebíč 1. Informace: Jaroslav Tylčer, +420 568 838 830. Výroba - Výroba Obsluha strojů 18 000 Kč Obsluha automatizovaných strojů a zařízení na prvotní zpracování dřeva Hledáme truhláře pro výrobu a montáž dřevěných eurooken a dveří. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 23000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadavky: Truhlářské a strojírenské znalosti - seřizování truhlářských strojů. Zájem učit se novým dovednostem. Detailní zaškolení je samozřejmostí. Poskytujeme základní firemní benefity v moderním pracovním prostředí. Finanční bonusy nad rámec výplaty.. Pracoviště: Eokno spol. s r.o., 675 79 Tasov. Informace: Pavel Netolička, +420 602 723 930. Doprava a logistika - Doprava a logistika Obsluha zemních a příbuzných 27 000 Kč Obsluha zemních a příbuzných strojů STROJNÍK NA BAGR. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 27000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Strojník na bagr, skupina C výhodou, praxe výhodou., Místo výkonu práce Vysočina, služební auto.. Pracoviště: Sepava, s.r.o. - provozovna třebíč, 9. května, č.p. 1075, 674 01 Třebíč 1. Informace: Pavel Semrád, +420 602 842 706.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava Ať žije republika v Třebíči.
22

Výstava o zrodu republiky představuje dobové dokumenty

Ilustrační foto.

Až vykvetou tulipány, připomenou založení Československa

V Jakubově budou pokračovat v nastoupeném kurzu

Jakubov u Moravských Budějovic – V Jakubově zůstane i v následujících čtyřech letech vše při starém. Volební výsledek ukázal, že se lidem ve vesnici líbí, jak pracuje obecní úřad a zastupitelstvo.

Čestnými občany se stávali politici i ti, kteří pomáhali bez publicity

Vysočina – Za sto let Československa bylo čestné občanství ve městech na Vysočině uděleno desítkám osobností. Najdeme mezi nimi známá jména, hrdiny z bojů za vlasti, ale i jména lidí, kteří pomáhali bez publicity v těžkých časech druhým.

Rvačka před bowlingem a velká oprava lipenského expresu: zhlédněte videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 22. října 2018.

ANKETA: Kteří fotbalisté by teď hráli za Československo?

Zahrajte si na fotbalového trenéra. Deník v souvislosti se stoletým výročím vzniku Československa připravil mimořádnou anketu. Jak by nyní vypadal společný tým, který by tvořili hráči obou zemí? 

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT