Místo aby zpomalil a bezpečně loď objel středem přehrady, zamíří si to přímo mezi přistávající loď a jen pár metrů vzdálený můstek. Výsledkem riskantního manévru posádky malého člunu pak samozřejmě jsou velké vlny. „Přistávám s lodí k můstku, mám tam lidi a loď se propadne o osmdesát centimetrů, protože to někdo kolem vás šmikne naplno… A tenhle ještě přidá a zamává mi," rozčiluje se kapitán Karel Smažil.

Vody Dalešické přehrady na můstku výletní lodi brázdí už druhým rokem. Cestující vozí z Kramolína až do Koněšína a zpět, o červnových víkendech zajíždí až na trampskou skálu Halířka.

Jeden velký okruh trvá asi tři hodiny, za tu dobu loď Horácko potká spoustu plavidel, ať už jde o loďky s rybáři, nebo o větší motorové čluny. A právě ty, respektive jejich neukáznění řidiči, způsobují kapitánovi vrásky na čele: „Porušují rychlost, křižují plavební dráhu a už vůbec nemluvím o tom, že používají naše můstky. Stává se tady z toho Klondike, opravdu divoký východ," stěžuje si Smažil.

Dá se s neukázněnými lidmi za kormidlem malých člunů něco dělat? Teoretická cesta existuje, její praktické plnění je ale poněkud komplikovanější.

Chytit při činu

O přestupky na vodních hladinách se stará Státní plavební správa. Ta ovšem musí provinilce přistihnout přímo na místě činu, nebo jí musí někdo o nepatřičném chování zaslat důkaz. „V případě zjištění přestupku je vůdce malého plavidla stíhaný, za jeho jednání mu hrozí v rámci správního řízení pokuta až do stotisícové výše," říká Tomáš Ostrčil z přerovské pobočky Státní plavební správy. „Při opakovaném porušení předpisů hrozí provinilci i odebrání řidičského oprávnění," dodává Ostrčil.

Plavební správa spolupracuje při postihování neukázněných lidí v člunech i s policí. I ta se čas od času vydává na hlídky na svém člunu. „Kontrolujeme, zda je dodržován plavební řád, především ze strany vůdců malých plavidel," vysvětlila policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Její kolegové budou brzy moci vybírat pokuty za přestupky přímo na místě, zatímco nyní platí, že policisté musí řešení přestupků postoupit plavební správě, která je dále řeší v rámci správního řízení. Od 1. července by totiž měla platit novela zákona o vnitrozemské plavbě.

Kromě posílení pravomocí policie by měla novela řešit i další problém: „U plavidel do sto kilowatt neděláte žádné jízdy. Vy dostanete dvacetimetrovou loď pro dvanáct lidí a nemáte odjetou ani vteřinu za kormidlem, to je neštěstí, něco je v systému špatně," popisuje aktuální situaci kapitán Horácka Karel Smažil. Podle novely by nyní k teoretickým testům měly přibýt i praktické jízdy. Situace, kdy za kormidlo sedne člověk bez naježděných kilometrů by už tedy nastat neměla.

Ale ani sebelepší pravidla sama o sobě stoprocentní fungování nezajistí. „Na vodě je to jako na silnici. Ve chvíli, kdy na ní stojí policista, jezdí se podle pravidel. Když tam není, každý jede, jak chce," konstatuje Tomáš Ostrčil.

TADEÁŠ MAHEL