Když ještě roku 1930 česal kadeře třebíčských dam a holil zdejší pány, stěží tušil, jak zajímavý a dobrodružný život plný zvratů ho už za pár let čeká: že se stane jedním z Baťových pilotů, pracovně se podívá do Indie a za války se bude se svými druhy ve Velké Británii podílet na likvidaci Hitlerových obávaných bezpilotních střel V – 1. Že jako ocenění své statečnosti obdrží válečné kříže i medaile za chrabrost. A nakonec se dočká drsného ponížení v českém kriminále. Ale popořádku.

Bedřich Kružík se narodil v Pitíně na Uherskohradišťsku 14. února 1909. Po otci byl takzvaně příslušný do Třebíče. Vyučil se holičem a kadeřníkem a v Třebíči tuto profesi vykonával do září 1930, uvádí třebíčská badatelka Eva Pokorná, která prošla archivy a dochované vzpomínky. Vytvořila tak ucelený obrázek Kružíkova života.

Díky ní víme, že Bedřich Kružík nastoupil na vojenskou základní službu k 2. leteckému pluku do Olomouce. Po vojně se v Hranicích nakrátko vrátil k práci holiče. Od roku 1937 už ale figuruje jako zaměstnanec firmy Baťa ve Zlíně. Využívá možnosti, absolvuje pilotní výcvik a stává se jedním z Baťových pilotů. Pracovně se díky tomu setkává s jednou z největších podnikatelských osobností nejen tehdejšího Československa. Jako obchodní zástupce téže firmy se v létě roku 1938 dostává do Indie.

Daleko v Asii roku 1939 po vypuknutí války podepisuje, že se dobrovolně a bezvýhradně dává k dispozici česko - slovenskému zahraničnímu ústředí. Souhlasí rovněž se zařazením do česko – slovenského vojska.

Evakuační lodí do Anglie

Události nabírají nový kurz. Z Indie Kružík míří do Londýna, odtud do Francie, kde se z něj stává letec – střelec. Po francouzské kapitulaci připlouvá evakuační lodí do Anglie. Opět se hlásí k letectvu, je zařazen jako mechanik motorář, na jeho práci závisí životy posádek. Absolvuje navigátorskou školu a školu pro pozorovatele a radiooperátory. Seržant Kružík je zařazen do úspěšné československé samostatné letky k nočnímu stíhacímu letectvu. Hlavní náplní činnosti jeho jednotky se v roce 1944 stává podpora invaze a likvidace německých bezpilotních střel V – 1.

Válka končí, spojenecká vojska vítězí a Bedřich Kružík se vrací domů. Slouží v československém letectvu jako navigátor. V polovině roku 1949 je ale propuštěn. Počátkem roku 1953 je zatčen, o půl roku později dostává ve vykonstruovaném soudním procesu trest 10 roků vězení.

To vše včetně tvrdé práce v podzemí se podepisuje na jeho psychice i zdraví.

Po návratu z kriminálu nastupuje jako frézař v tehdejších Západomoravských strojírnách Třebíč. Umírá před osmačtyřiceti lety na selhání srdce. Je mu pouhých dvaašedesát.