A celkově dvaaosmdesátou. Spolu s tátou se na potvrzení podepisuje do malého notýsku.

V Česku je takových ukrytých pokladů přes 16 tisíc, v Třebíči zatím na dvě desítky. A je dost možné, že do vyjití tohoto článku přibyla v Třebíči a okolí nějaká další.

V Česku geocachingu tedy hledání pokladů propadly tisíce lidí. Pavel Šťastný začal vlastně keškovat z nutnosti. „Děti už s námi odmítaly chodit na výlety, že je to nebaví,“ říká. Jednou byli na výpravě s kamarády, kteří poklady hledali. „Naše děti se zapojily a strašne je to bavilo. Tak jsme koupili GPSku a také chodíme,“ říká.

Je ale jedno základní pravidlo: Dávat pozor na mudly. Tedy náhodné kolemjdoucí, kteří by si vás při hledání mohli všimnout a pak třeba nevědomky poklad a skrýš zničit. Ostatně na stránkách geocaching.com jsou čtyři „kešky“ v Třebíči označeny jako nefunkční.

Jak se vlastně poklad hledá? Keškování není příliš složité: Musíte mít jen GPSku a připojení na internet. Pak stačí připojit se do počítače a souřadnice „svého“ pokladu si stáhnout na www.geocaching.com. Přístroj už sám udává směr a vzdálenost k cíli. Běžně se kešky stahují po jedné a také pak jednotlivě zadáváte, kterou jste objevili. Ti, kterým není líto investovat 30 dolarů za rok, si mohou připlatit za prémiové členství a pak se jim všechny kešky z určité oblasti stáhnou samy. A stejně tak se jim samy automaticky například označí ty, které nalezli, nebo je upozorňuje na čerstvě vytvořené.

Jsou autoři, kteří vytvořili desítky schránek s poklady. Pravidlo je, že to má být na nějakém zajímavém a hezkém místě pravý hledač jistě ocení, když ho pátrání po pokladu zavede na místa, která by jinak minul. Například u Příštpa ke skále Justýnka. V Třebíči v Židovském městě, u Zámiše, ke zkamenělé babě u Pocoucova, bazilice a tak dále. Skoro desítka jich je na různých vyhlídkových místech kolem Dalešické přehrady.

Stačí lepší mobil

A vlastně pokud jste dost velký šílenec není třeba mít GPSku, která stojí od pěti tisíc více. Omezeně vám může posloužit i mobilní telefon řada z nich už totiž umí určit polohu pomocí GPS. „Vždycky, když jedu někam na montáž, tak si v okolí najdu kešky a souřadnice si napíšu na papírek,“ říká Jiří Samek z Třebíče. I on začal původně se svým desetiletým synem, ale pohltilo jej to natolik, že už mají dohromady 1200 zářezů.

Jen část pokladů je ale možné objevit takto přímo tedy že na internetu najdete jejich souřadnice. U velké části z nich takzvaných multicache je třeba splnit nějaký úkol. Jen tak totiž získáme konečné souřadnice pokladu. Například musíte zjistit číslo, které je vytesané na ochozu městské věže v Třebíči, a pak je doplnit podle pokynů do souřadnic.

Nebo u další spočítat okna a dveře u větrného mlýna a zkombinovat jejich počet s letopočtem. Úkryty bývají různé nejčastěji v přírodě v dutinách třeba pod kameny či v pařezech. „Jednou jsme našli schránku zamaskovanou jako ptačí budka, podruhé to byla falešná trubka od vodovodu,“ říká Jiří Samek.

Geocaching ovšem není jen hledání. Můžete také poslat svoji oblíbenou věc do světa a pak sledovat, kde se všude ocitla. Tomu se říká travelbug. Dáte ji do skrýše a další hledač ji vyzvedne a přenese do jiné skrýše. Každá keška má svůj název, který jí dal její autor. Ten se o ni také stará a v případě nefunkčnosti ji opraví.

Uvnitř je zpravidla malý notýsek, tužka a „poklady“ . Bývají to drobnosti na výměnu. Dáš obrázek, vezmeš kamínek, doneseš do jiné schránky a tam ho vyměníš za přívěšek a podobně. Když se ti líbí, necháš si ho ale dáš zase něco jiného. Speciální kapitola jsou travelbugy ty jsou s číslem a popisem a putují po světě.