Následující řádky lze stěží číst bez pohnutí. „Minulou neděli 20. t. m. bylo jen v Třebíči samé šest pohřbů. Přímo tragické neštěstí stihlo rodinu pana Františka Tůmy, obuvníka na Stařečce. Měl dvě hodné a nadějné dítky: jedenáctiletého hocha Ladislava, který navštěvoval první třídu chlapecké školy měšťanské, a šestnáctiletou Mařenku. V pondělí 14. t. m. se oba roznemohli a již v pátek ráno o půl osmé zemřel Ladislav, o půl druhé odpoledne Mařenka,“ napsal týdeník Stráž z 25. října 1918.

Další tematický článek k aktuálnímu státnímu svátku se týká zpěvačky Marty Kubišové, která nějaký čas žila na Vysočině. V sobotu převezme vyznamenání od prezidenta Petra Pavla. Podrobnosti si můžete přečíst tady.

Byl to ale pouze jeden z mnoha příkladů, protože podobné zprávy přicházely z celého okresu. Například Okříšky do nového zřízení vstupovaly bez starosty. Ignác Mikeš se totiž stal obětí chřipky jen několik dní předtím.

„Jak se dovídáme z Okříška, zemřel tam na chřipku p. starosta Mikeš, jeho asi šestnáctiletý syn a čeledín, žena jeho, dcera a služka jsou v nebezpečí smrti. V Brtnici, jak jsme se doslechli, bylo minulý týden asi 87 pohřbů a leží prý celé rodiny,“ dodala Stráž v témže článku.

Když tedy tři dny poté dorazily na Třebíčsko telegramy, že Národní výbor československý vyhlásil samostatný československý stát, ne každý se radoval. Pandemie španělské chřipky totiž právě v těch dnech udeřila v plné síle a v mnoha rodinách chystali pohřby.

V článku se dále dočtete:

  • Jak vypadaly oslavy v Třebíči, Moravských Budějovicích a Jemnici.
  • Co se stalo ve Vladislavi.
  • Jak se projevila španělská chřipka později.

Do Třebíče dorazila zpráva o vyhlášení samostatnosti v pondělí 28. října navečer. Hned další den ráno se lidé shromáždili před radnicí, aby si vyslechli čerstvé novinky.

„Když za průvodu s obnaženými hlavami zpívány byly překrásné naše národní písně Kde domov můj a Hej Slované, plakali lidé radostí a pohnutím a blahopřáli si navzájem k samostatnosti a k svobodě národa,“ vylíčila Stráž z 7. listopadu, která doplnila, že krátce po oslavách byl jmenován T. G. Masaryk čestným občanem města a že po něm bylo pojmenováno i náměstí před gymnáziem, které tak ztratilo název po císaři Františku Josefovi.

V Moravských Budějovicích se o novém státu dozvěděli až později. „V úterý 29. října dopoledne vybubnováním. O čtvrté hodině konal se veliký průvod všeho obyvatelstva s praporem a hudbou v čele. Večer byl při plných místnostech koncert v Nár. domě. Ve středu bylo všeobecné osvětlení a lampionový průvod,“ uvedla Stráž.

Lampionový průvod uspořádali i v Jemnici, ale až 2. listopadu. „Večer uspořádány lidové radovánky v místnostech Besedy,“ dodala Stráž.

Pomníček Masaryka a Beneše v Třebíči-Týně přečkal nacisty i komunisty.
Zakopán na zahradě: Masarykův pomníček v Třebíči přečkal nacisty i komunisty

Ta zároveň poukázala i na exces, který při oslavách zažila o den později Vladislav. „Řeči p. starosty Peroutky, dp. rady Tvarůžka a p. řídícího Volluse byly přijaty s nadšenou pochvalou. Jen při řeči pana starosty ze Smrku Chalupy, kterýž do své řeči vtahoval osobní věci, došlo k bouřlivým projevům odporu,“ sdělila Stráž, která ale blíže neuvedla, s kým si starosta při svém projevu vyřizoval účty.

Zřejmě šlo ale o cosi opravdu závažného. „Vzhledem k této politování hodné nepřístojnosti bylo všeobecně projevováno přání, aby pořadatelstva podobných oslav nepřipouštěla k slovu řečníky, již nemajíce dosti taktu a vzdělání mohou ohromně poškoditi naši národní věc,“ konstatovala Stráž.

Něco k tomu napovídá kronika Smrku, kterou psal sám Rudolf Chalupa. „…v době perzekuce Rakouskem (r. 1914 – 1918) byla celá řada občanů se starostou v čele udávána a vyšetřována několikrát pro rusofilství, pro protirakouskou propagandu a pro velezradu. Bohužel, že k tomuto udávání propůjčili se čeští lidé a i naši vlastní občané,“ uvedl Chalupa v kronice.

Je pravděpodobné, že svůj proslov ve Vladislavi směřoval právě tímto směrem – ale podle rozhořčené reakce přihlížejících možná nikoli na skutečné původce těch útrap, nýbrž na nevinné spoluobčany.

Třebíčané vzpomenuli Československo poprvé u sochy prezidenta Masaryka.
VIDEO: Třebíčané vzpomenuli Československo poprvé u sochy prezidenta Masaryka

Jak lze soudit z mnoha novinových zpráv a dobových fotografií, účast na shromážděních při oslavách vzniku Československa byla vždy velká. Což je možná důvod, proč španělská chřipka po chvíli klidu opět udeřila.

„Španělská chřipka, která zdála se již, že ochabuje a přestává, začíná znovu řáditi a ohrožovati život lidský. Zvláště mladým lidem okolo třiceti let je nebezpečná, neboť všecka úmrtí chřipková spadají do stadia okolo třiceti let. Proto třeba je zvláštní opatrnosti, aby hned v prvním jejím počátku věnovala se jí náležitá péče a tak předešlo se hrozným jejím následkům,“ varovala Stráž 28. listopadu.

Inkubační doba se zřejmě projevila podobně, jako jsme to zažili o století později během covidu.