Kubiš se v roce 1942 spolu s Jozefem Gabčíkem zúčastnil atentátu na Reinharda Heydricha - nejmocnějšího muže Protektorátu Čechy a Morava.

Pracovníci na vzácné materiály narazili při opravě schodiště vedoucího na půdu Kubišova rodného domu v době, kdy už podle starostky Dolních Vilémovic téměř nedoufali, že něco podobného najdou. Nášlap jednoho ze schodů, které se původně vůbec neměly opravovat, byl prý nahnilý a pod ním se cennosti nacházely.

Mezi objevenými dokumenty jsou například oficiality jako domovský list nebo vysvědčení Jana Kubiše, ale i řada velmi osobních materiálů, včetně dopisů blízkým. Našel se také soubor fotografií, na nichž jsou vyobrazeni Kubišovi přátelé z armády z let 1937 a 1938. Nejcennějším na „pokladu" jsou však podle odborníků části Kubišova stejnokroje, z nichž se zachovaly výložky, knoflíky nebo odznak.

Kubiš se spolu s Gabčíkem zapsal do historie 27. května 1942, kdy spáchal atentát na Heydricha, který mu o několik dní později podlehl. Jednalo se o největší protinacistický čin odboje v Evropě. Oba výsadkáři se posléze přes tři týdny skrývali v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, než byli zrazeni. Po těžkém boji zahynuli spolu s dalšími pěti parašutisty 18. června.

Následky atentátu neslo také civilní obyvatelstvo. Okamžitě po útoku bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes 3000 lidí.