Sdružení nechalo u specializované firmy projekt teplovodu předpracovat do současných ekonomických čísel a předložilo jej jak brněnskému magistrátu, tak provozovateli elektrárny. Nyní se snaží najít peníze na zajištění výstavby. „Vidím to optimisticky. Každý s projektem teplovodu nemusí souhlasit, ale nikdo dnes nemůže říct, že je to blbost. Podle mne je reálný,“ říká předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš.

Podzemní zhruba čtyřicet kilometrů dlouhý přivaděč tepla k Brnu by vyšel na čtyři až pět miliard korun. Peníze na jeho výstavby by podle Jonáše mohl poskytnout nový takzvaný modernizační fond, do kterého od příštího roku poplynou příjmy z emisních povolenek. Fond má sloužit k financování bezemisních a obnovitelných zdrojů. V nejbližších dnech se mají zástupci sdružení setkat s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a hovořit s ním právě o možném financování teplovodu.

Teplovod Dukovany – Brno
Záměr je starý 45 let. Návrh přes své technické kvality dostal v 90. letech cejch megalomanie. S dramatickým zdražováním energií poté ale nápad opět ožil. Původní projekt počítal s nadzemním vedením podél komunikací obcí Dukovany, Horní Dubňany, Jamolice, Dolní Dubňany, Dobřínsko, Hrubšice, Letkovice, Oslavany, Neslovice, Tetčice, Omice, Střelice a Bosonohy. Vývoj v oboru umožnil tuto variantu změnit na podzemní magistrálu, v izolovaném potrubí, metr pod povrchem. Z podzemí by se vyhoupla na povrch pouze při překonávání toků řek Jihlava a Oslava.
Aktuální cena přivaděče z Dukovan do Brna je čtyři až pět miliard korun. Délka čtyřicet dva kilometrů.

Současná energetická koncepce města Brna s využitím horkovodu z Dukovan nepočítá. „Primárně je cílena na rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby elektrické energie a tepla,“ sdělil mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Aby se brněnský magistrát začal změnou způsobu vytápění vážně zabývat, je podle Jonáše nezbytné, aby stát podepsal se společností ČEZ takzvanou zajišťovací smlouvu o výstavbě nových jaderných bloků. Smlouva dá určitou jistotu, že se nové bloky stavět budou. Vedle elektřiny by tak mohly poskytovat i teplo po dobu nejméně pěti desítek let po roce 2035, kdy mají kontinuálně navázat na provoz dosluhujících stávájících dukovanských bloků. „Ideální by bylo, když by se současně s výstavbou nových bloků začal stavět přivaděč, který by vyřešil dodávku tepla do Brna. Tam by teplo zlevnil, ale hlavně by zlevnil ekonomiku návratnosti nového bloku. Tím, že by nevyráběl jen elektřinu, ale ještě k tomu teplo,“ vysvětluje šéf krajské hospodářské komory a majitel teplárenské firmy TTS Richard Horký.

Trasa teplovodu je podle něj stále vedená v územních plánech obcí a měst. „Projekt už dnes není utopií,“ míní Horký s odkazem na fakt, že společnost ČEZ aktuálně staví teplovod z Temelína do Českých Budějovic. Teplovodem vytápí i Týn nad Vltavou.

K projektu brněnského teplovodu se energetická společnost v tuto chvíli staví neutrálně. „Předpokládáme detailní přezkum projektu horkovodu mezi Jadernou elektrárnou Dukovany a Brnem v rámci přípravy nového jaderného zdroje. Jednáním se ale v žádném případě nebráníme,“ zmínil mluvčí dukovanské elektrárny Jiří Bezděk.