Nejdůležitějším, nikoli však jediným zajímavým artefaktem výstavy je samotná listina udělující Třebíči městská práva od markraběte Karla. „Udělil Třebíči právo řídit se městskými právy znojemskými. Díky tomu je Třebíč od té doby právně městem. Zároveň jim nařídil postavit hradby," řekla autorka výstavy Jitka Padrnosová z Okresního archivu v Třebíči.

Krom zelené markraběcí Karlovy pečeti je na ní i červená pečeť jeho otce Jana Lucemburského. Vedle listiny je vidět také opis a překlad, který si pořizovali měšťané, protože originál byl v latině.

Na výstavě je k vidění například také nadační listina pro třebíčský špitál z roku 1406. „Na její pečeti je nejstarší známé vyobrazení třebíčského znaku," doplnila Padrnosová.

Vystavená bude i nejstarší dochovaná kronika spojená s městem. Otevřená bude na stranách popisující vpád vojsk Matyáše Korvína.

Krom samotné listiny udělující práva budou na výstavě také listiny, kterými si u nových panovníků nechávali měšťané tato práva potvrzovat například u Zikmunda či Jiřího z Poděbrad.

„Listina od Jiříka z Poděbrad pochází z roku 1461. On jim práva potvrdil a ten samý den jim vydal také listinu, jejíž platnost omezil dobou svého života. Dovolil třebíčským měšťanům dovážet pražská a svídnická piva. Ta mohli prodávat a z toho měli zisky a také mohli obchodovat se solí. I to přinášelo velké zisky," informovala autorka výstavy.

Potvrzení od Josefa II. bylo zase doplněno o pravidla konání výročních trhů.

Další vitrína patří Perštejnům, kteří Třebíč získali roku 1490. „V ní je k vidění například listina z roku 1501, kterou dal Vilém z Pernštejna měšťanům právo svobodného kšaftu. Mohli se sami rozhodnout, komu odkáží svůj majetek, pokud zemřeli bez dětí," popsala Padrnosová.

Výstavu doplňuje například i nejstarší urbář pro třebíčské panství z roku 1556 nebo pamětní kniha soukeníků. V ní se dají najít běžné záležitosti všedního dne i citáty z Aristotela v latině či češtině.

Výstava potrvá do 30. srpna.