„Loni jsme byli doslova masírováni informacemi o opravě náměstí. Řekli jsme si, že v tom uděláme trošku jasno a napravíme některé nejasnosti. Zvolili jsme jakousi cestu časem a zároveň určitými tématy,“ vysvětlila archivářka Jitka Padrnosová, proč výstava začíná kopiemi starých listin věnovaných člověku jménem Herrmann či Heřman. „Ten byl tím, kdo vyměřil celou tu plochu dnešního Karlova náměstí, rozparceloval ji a ty parcely se poté začaly prodávat měšťanům,“ doplnila Padrnosová.

Zahájení výstavy Život je dar, která se koná v třebíčské nemocnici.
Výstava v třebíčské nemocnici ukazuje, jak dítě roste v maminčině bříšku

Kromě mnoha plakátů či předmětů vztahujících se k náměstí či k lidem, kteří na něm žili, poutá největší pozornost velkoplošná obrazovka, na níž se promítají fotografie náměstí pořízené zhruba od roku 1860 až po osmdesátá léta minulého století. Snímky jsou doplněné popisky, text upozorňuje na různé zajímavosti, které už z náměstí zmizely, nebo se nějak proměnily. Tyto obrázky dodal na výstavu sběratel Zdeněk Prukner.

A kdy se vlastně Rynku začalo říkat Karlovo náměstí? Podle Padrnosové to bylo v roce 1895, kdy se veřejná prostranství začala pojmenovávat. „Město tehdy vydalo ručně psanou knihu, ve které je uvedeno, na počest koho bylo dané místo nazváno,“ dodala Padrnosová.

Nové pontony na rybníku Kuchyňka v Třebíči.
V Třebíči přibyla nová odpočinková místa na vodě. Lidé je najdou na Kuchyňce

Mimochodem, i tuto knihu lze na výstavě zhlédnout. Potrvá do šestadvacátého června, přístupná je v otevíracích hodinách knihovny.