Dokument má sloužit nejen investorům, mohou do něj nahlížet i obce a veřejnost. Zkrátka všichni, koho zajímá vhodnost určité lokality pro výškové stavby jako mohou být nejen větrné elektrárny, ale třeba i průmyslové haly. Strategie obsahuje vzájemně propojenou textovou část, interaktivní mapu a tabulku s výčtem dvaadvaceti oblastí krajinného rázu s jejich popisem a vyhodnocením.

Opoziční Jiří Pokorný vznesl dotaz, jak s dokumentem pracovat a konkrétně zmínil různé barevné části mapy. „Není to o tom, že na bílých místech můžeme stavět větrné elektrárny. Může se stát, že tam nebude možné postavit žádnou vysokou stavbu, pokud bude z barevných míst viditelná nebo bude ovlivněný pohled na dominantu,“ reagoval radní Pavel Hájek. „Materiál je podklad, není dogmatický a vše se bude posuzovat jednotlivě. Udělali jsme část práce za investory dopředu,“ dodal.

Větrná elektrárna. Ilustrační foto.
Větrné elektrárny na Vysočině: Kde je možné stavět a kde ne

Po bližším pročtení SOKR se mohou jako vhodné lokality pro stavbu větrných elektráren zdát širší okolí Dukovan, území mezi Habry a Leštinou, u Moravských Budějovic a u Želetavy. Kraj již dříve avizoval, že bude preferovat stavbu více elektráren v jedné lokalitě, než aby u každé obce stál jeden větrník. Nevhodné jsou naopak třeba nejvyšší hora Vysočiny Javořice, Křemešník, Čeřínek a Melechov, okolí Telče, Nového Města na Moravě nebo Humpolce.

Kraj však nebude přistupovat k definování konkrétních lokalit, kde je možné za jakých podmínek stavět větrníky, to je podle Hájka práce investorů. Hejtman Vítězslav Schrek zdůraznil, že SOKR zohledňuje jen jeden z mnoha veřejných zájmů. Při plánech na stavbu větrné elektrárny pak může jít také například o ochranu rostlin a zvířat v lokalitě.

Starosta Tomáš Helar před mapou Větrného Jeníkova, šestice elektráren by měla být u příjezdových cest do městyse.
Větrné elektrárny ve Větrném Jeníkově? Téma, které budí emoce

Opoziční Radek Zlesák kritizoval, že není jasné, jak se hejtmanství k větrným elektrárnám staví. „Dokázal bych spousty větrných elektráren hravě usadit do strmého údolí, kam není vidět a kam nefouká. Problém je, že tyto elektrárny bohužel musí být umístěny na horizontu, který je větrný. Přijde mi, že říkáme, ano, chceme obnovitelné zdroje, jen co se týká větrných elektráren, nestavte je na kopcích, stavte je v údolích,“ usoudil Zlesák.

Na jeho slova reagoval vedoucí krajského oddělení ochrany přírodních zdrojů a EIA Roman Slouka. „V údolích by větrné elektrárny stejně vidět byly, jsou vysoké až dvě stě padesát metrů a takové převýšení tady není,“ odpověděl.

Na veřejnou schůzi týkající se větrných elektráren přišlo zhruba sedmdesát místních. Pavel Mrva z firmy meridian je s tématem seznámil v pozitivním duchu.
VIDEO: Debata o větrných elektrárnách ve Zhoři. Ve hře je sedmačtyřicet milionů

Krajští zastupitelé řešili také stanovisko České společnosti pro větrnou energii a Komory obnovitelných zdrojů, podle kterého nebyla strategie projednána s obcemi, stavebníky a státní správou. „Návrh aktualizace SOKR je dále v rozporu s řadou celostátních strategií a politik a nelze ji akceptovat z formálních i obsahových důvodů,“ vysvětlila zástupkyně společnosti Zuzana Šrámková a vyzvala k odložení projednávání návrhu aktualizace dokumentu.

Někteří opoziční zastupitelé chtěli na tuto výzvu přistoupit, s čímž ostře nesouhlasil bývalý hejtman Jiří Běhounek, nyní koaliční zastupitel. „Velmi varuji před tím, abychom materiál stáhli z toho důvodu, že nám nějaký zapsaný spolek napíše, že jsme tajtrlíci,“ prohlásil Běhounek. Ve stejném duchu pak hovořil i aktuální hejtman Vítězslav Schrek. Podle něj je v pořádku, že komora sleduje své cíle, ale odmítl říkat odborníkům, jak mají chránit krajinu.