Kvůli odmítavému postoji vesnic už snížila počet vrtulí na 23. „Ale já věřím, že se dokážeme domluvit,“ říká jednatel ČEZ Obnovitelné zdroje Libor Kičmera.

Jaký má ČEZ Obnovitelné zdroje plán, když zastupitelstva obcí v okolí Jaderné elektrárny Dukovany řeknou ne větrným elektrárnám? Jaké budou další kroky?

Jsme přesvědčeni, že se nám podaří se s obcemi dohodnout. Jde o velmi dobrou nabídku, kterou jsme navíc maximálně přizpůsobili požadavkům obcí. Z původního plánovaného počtu třiceti devíti elektráren jsme nyní na dvaceti třech strojích. Díky tomu jsme zvýšili vzdálenost elektráren od obcí. Pokud bychom se nedohodli, investovali bychom v některém z dalších projektů, které máme připraveny. Ale já věřím, že se dokážeme domluvit.

Jaké kompenzace nabízí ČEZ obcím, na jejichž katastru by stály větrné elektrárny? Bude to jednorázová kompenzace?

Politika Skupiny ČEZ je být dobrým sousedem a pomáhat obcím, v jejichž okolí působíme. Jde spíše o podíl na našem úspěšném podnikání než o kompenzace. Konkrétně naše současná nabídka obci Rouchovany představuje sto tisíc korun ročně za každou větrnou elektrárnu na katastru obce a další 0,01 koruny z každé vyrobené kilowat hodiny. Při předpokládané výrobě to na každý větrník vychází zhruba na sto padesát tisíc korun ročně. K tomu se nyní připojuje i připravovaná smlouva o partnerství se Skupinou ČEZ, v níž je rozvoj jaderné a větrné energetiky významným bodem. Tato smlouva přinese obcím dlouhodobě značné finanční prostředky. Když vezmeme do úvahy všechny tyto faktory, mohou například Rouchovany získat v horizontu deseti let do svého rozpočtu desítky milionů korun.

Čistě materiálně – budou mít občané nějaké výhody z těchto elektráren?

Na to jsem již v podstatě odpověděl u předchozí otázky – desítky milionů korun jsou dostatečně velké prostředky na to, aby občané pocítili jejich příliv do obecního rozpočtu. Kvalita jejich života v obci by díky nim rozhodně vzrostla.

Za jakou cenu by ČEZ vykupoval půdu, na které by měly větrníky stát?

To bude obsahem smlouvy s jednotlivými vlastníky pozemků a tyto částky nebudeme a ani nemůžeme zveřejňovat. Rád bych k tomu ještě dodal, že i po prodeji budou moci původní vlastníci pozemky zemědělsky využívat, tedy kromě základů a přístupových komunikací. Při prodeji pozemků původním majitelům nabídneme nájem za minimální cenu.

Nabízí výstavba a provoz větrných elektráren pracovní místa pro lidi z okolí?

Jsem přesvědčen, že ano, i když ne zásadním způsobem. Záležet bude také na počtu větrných elektráren. Zkušenosti z Německa hovoří o potřebě jednoho člověka na každých sedm větrných elektráren.

Jaderná elektrárna a kolem větrníky - není to už příliš velký zásah do krajinného reliéfu?

Naopak, v okolí rozlehlé budovy elektrárny Dukovany nepředstavují větrné elektrárny až tak výrazný zásah do krajiny. Samozřejmě, pořád to jsou technické stavby nového typu a ty se někomu líbí, někomu nelíbí. Ale zkušenosti ze zahraničí, třeba z Německa nebo Dánska, ukazují, že lidé si na tyto stavby poměrně rychle zvyknou. Například v britském průzkumu mezi obyvateli z obcí v okolí větrných elektráren se ukázalo, že vizuálně vadí jen zhruba desetině lidí.

Kdo bude výstavbu větrného parku financovat?

Celý projekt zaplatí společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Nepůjde tedy o státem nebo Evropskou unií financovanou výstavbu. Ostatně, vzhledem k velikosti a síle Skupiny ČEZ, do které patříme, se na nás státní či evropská podpora nevztahuje.

Jak by se řešila následující situace: Obec A řekne ano větrníkům a vedlejší obec B řekne ne. Obec B bude dále protestovat proti výstavbě na katastru obce A, protože jim tyto větrníky vadí ve výhledu a v mnoha dalších věcech.

Rozhodující je postoj obce, na jejímž katastru je výstavba plánovaná. Ta má svrchované právo o tom rozhodnout a pouze na ní záleží, na základě jakých kritérií k rozhodnutí dojde. Ovšem i v tomto případě proběhla jednání a obce se gentlemansky dohodly, že budou vzájemně respektovat dostatečnou vzdálenost od okraje obcí, i když stroj stojí na sousedním katastru. Tento požadavek jsme také zohlednili v našem záměru s menším počtem strojů.

Jaký minimální počet elektráren by se ekonomicky vyplatil? Je nějaká hranice počtu elektráren, pod kterou se už nevyplatí zahajovat výstavbu?

Myslím, že je pochopitelné, že přesné propočty nebudeme zveřejňovat. Oblast, ve které podnikáme, je vysoce konkurenční. Kdybychom zveřejnili naše čísla, znevýhodňovali bychom se na trhu. Obecně ale můžeme říct, že současná podoba záměru, tedy 23 elektráren, je ekonomicky výhodná. Ztrátový projekt bychom nerealizovali.

Jak by to vypadalo s cenou elektřiny v blízkém okolí větrného parku?

V ceně elektřiny pro konečné odběratele se realizace projektu neprojeví, ani nemůže. Cenu silové elektřiny určuje trh, k ní se pak připojují další položky dané legislativou a regulátorem. Společně pak tvoří cenu pro koncového zákazníka.