Nejslabší byl až dosud rok 2002. Do volebních místností dorazilo 35,75 procenta voličů a i tehdy zvítězili komunisté. Od té doby však počet voličů rostl v roce 2006 jich dorazilo 41,10 procenta a v minulých volbách 43,08 procenta. Letošní výsledek tak znamená téměř osmiprocentní pokles.

Voliči přitom měli větší výběr a politici čekali, že je to k urnám přivábí. „Naivně jsem myslel, že když přibylo stran a lidí v nich, bude větší výběr a lidé to ocení. Ale to se nestalo," řekl Milan Zeibert z Břehů.

Politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity upozorňuje, že rovnice vyšší nabídka rovná se vyšší zájem voličů automaticky platit nemusí. „Paradoxně to může být právě naopak. Když počet kandidujících stran a hnutí překročí únosnou mez, voliči zájem ztrácejí," řekl.

V praxi se tak ukázalo, že sedm stran a šest místních hnutí je zkrátka moc, navíc když se většina z nich podobně jmenuje (čtyři mají v názvu Třebíč a jedno TR) a nabízí téměř totožné sliby. Není se pak čemu divit, když je voliči nedokáží rozlišit. „Lidé mohou mít pocit, že všichni kandidáti jsou vlastně stejní, kandidují jen proto, aby se dostali ke korytům, a k volbám radši vůbec nepřijdou," podotkl Balík, jenž zároveň upozornil, že volební účast obecně poklesla v celé republice.

Svůj pohled na malou volební účast má i třebíčský starosta Pavel Heřman. „Jsou dvě možnosti. Lidé jsou buď spokojení, a nechtějí nic měnit, nebo již rezignovali. Ze svého okolí znám zástupce obou skupin," konstatoval starosta, který malému zapojení spoluobčanů příliš nerozumí. „Jednou za čtyři roky hodit lístek do urny není tak složité a nezabere to ani moc času. Pak se nikdo nemůže divit, že to dopadlo tak, jak to dopadlo," dodal Heřman.

Volby v Třebíči skončily absolutní roztříštěností, budoucí koalice bude složená minimálně z pěti subjektů. Jednání stále pokračují.