Dnes lidi registrují především jezero o rozloze 480 kilometrů čtverečních. Táhne se v délce 22 kilometrů od hráze u Kramolína až k Vladislavi a stala se z něj vyhledávaná rekreační oblast.


Vzniklo přehrazením řeky Jihlavy nedaleko obce Kramolín. Nejvyšší hráz v Česku a druhá nejvyšší sypaná hráz v Evropě, dostala název Dalešická přehrada. Sedm kilometrů po směru toku řeky je ještě jedna menší u Mohelna, vysoká 49 metrů. Soustava dvou přečerpávacích vodních elektráren se začala stavět v roce 1970, dokončena byla o osm let později. Vznikla hlavně jako zdroj technologické vody pro chladicí věže Jaderné elektrárny Dukovany.
Nezanedbatelný je ale i přínos energetický. Horní dalešická má výkon 480 megawattů, dolní mohelenská sice pouhých 1,8 megawattů, ovšem v době krize je schopná najet do provozu bez pomoci vnější sítě a tím zprovoznit horní velkou elektrárnu.


Třiapadesátiletého hrázného Jiřího Staňka vodáci ze širokého okolí znají velmi dobře. Několikrát do roka pouští vodu, aby si mohli řeku Jihlavu splout. Elektrárna jej provází životem: „Když jsem skončil základní školu, začaly přípravné práce, při návratu z vojny horolezci sundávali bednění.“


Obří Dalešická přehrada měla být původně celá betonová. Ovšem poté, co dělníci postavili zakulacený betonový základ, se při podrobnějších geologických průzkumech zjistilo, že zde pro ni nejsou podmínky.


Volba tedy padla na hráz sypanou z místních materiálů. Mezi nimi figuroval též jíl. Ten ovšem nesmí při ukládání navlhnout, jinak hrozí, že celá stavba ujede. V Dalešicích jej stavaři naváželi rovnou několikrát. Pokaždé jim totiž zmokl. Hlavním dodavatelem se v dobách hlubokého socialismu stal brněnský podnik Ingstav, obdivuhodné dílo se projektovalo v Praze.