Je podle vašeho názoru stavba přehrad v krajině prvek, který předejde problémům, jež lidem vznikají kvůli suchu?
Výstavba přehrad samozřejmě nezajistí, aby se v plném rozsahu předešlo problémům se suchem. Nicméně přehrada pomůže vyřešit spoustu drobných i zásadních komplikací, které se týkají komfortního prostředí pro život. Ona totiž stavba samotné přehrady je jen dílčí část uceleného vodohospodářského díla. Aby plnila zároveň i ekologickou funkci, aby pomohla rozšířit biodiverzitu, zadržet vodu v krajině, měla by kromě samotného přehradního objektu zahrnovat i závlahovou soustavu. Aby bylo možné v období sucha přečerpat vodu zpět do krajiny a zajistit, aby nebyla jen vyprahlá, ale zelenala se. Ať už je zemědělsky využívaná nebo se jedná o městský park, lesopark či průmyslový areál.
Přečerpání něco stoji…
Přečerpávat by se mělo v nočních hodinách, případně elektřinou vyrobenou v rámci přehradního tělesa. Závlaha znamená pouze přesun vody do suché oblasti, využijí ji rostliny, část se vypaří, část vsákne a podzemím protéká zpět do vodního toku. Stále dokola. Při takovém modelu převažují výhody před problémy - po stránce ekologické i ekonomické.
Jak vnímáte hospodaření zemědělců? Mohli by něco dělat jinak, aby v krajině nejen Vysočiny zůstávalo víc vody?
Zemědělci jsou taky jen lidi, potřebují uživit sebe, své rodiny, své zaměstnance. Jejich hlavní potřebou je výdělek. Výdělek je dán výnosem ze zemědělské plochy. Ekologie provozu a ohled na to, co zůstane pro další generace vlivem zemědělského hospodaření, je většinou až hodně daleko v žebříčku priorit. O erozi, o osevních postupech, o hutnění podloží vlivem pojezdu zemědělské techniky, o všech těchto souvislostech se ví minimálně od 50. let 20. století. Všichni o tom vědí, občas se o tom mluví ve smyslu - ano, je to špatně. Ale ekologicky hospodařících zemědělců je jen hrstka v rámci celé zemědělsky obdělávané plochy v České republice. Je to špatně, ale celoplošně to nikdy nepůjde vyřešit, stejně jako jiné ekologické problémy - ať už jsou to uhlíkové stopy, potravinové kilometry, sucho, a podobně.
Co s tím?
Diktovat zemědělcům, aby aplikovali více organické hmoty do půdy, aby vytvářeli takzvané průlehy, aby rozdělili své pozemky na malé plochy, aby umožnili lépe zadržet vodu v zemědělské ploše, to je běh na dlouhou trať. Možná nereálný úkol, možná úkol na dlouhá desetiletí. Asi se musí začít výchovou nových generací farmářů. Vše jde řešit, ale "ono se nechce", protože ekonomika je u většiny jednotlivců (zemědělců) na prvním místě.
Kdy přehrady stavět a kdy ne?
S drobnou nadsázkou: přehrady vždy a všude. Jak jinak efektivně zachytit vodu a znovu ji využít, až je potřeba? Ptám se. Každý se této stavby bojí jako betonového tělesa, co hyzdí krajinu a zabírá plochu, kterou by šlo využít jinak, přirozeněji. Ale proč se nikdo nepodívá, kolik polí zabírají překladiště, sklady, průmyslové areály? Kolik je to stovek hektarů? Přičemž nemají takový užitek, jako přehrada. Možná místo tohoto slova, které lidé chápou negativně, je lepší říct velká vodní nádrž, vodní plocha. Ale jak jsem už podotkl - přehradu ano v případě, že se podaří dotáhnout do konce systém distribuce vody zpět do krajiny. A navíc voda z velké vodní nádrže by mohla sloužit kromě závlahy zemědělských ploch i k závlaze vznikajícího lesa zničeného kůrovcem. Mohla by doplnit vodu v mokřadech, které jí nezadrží tolik jako přehrady. Případně může pomoci trvale doplnit vodní toky. Krom toho, že ji lze využít k rekreaci nebo jako zdroj pitné vody.