Ano, tvůrcem dosud nezveřejněného obrázku i pisatelem vět je Jan Kubiš původem z Dolních Vilémovic, jemuž se společně s Jozefem Gabčíkem podařil úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Heydrich zemřel na následky zranění přesně před 78 lety, tedy 4. června 1942 v pražské nemocnici Na Bulovce.

Neznámý obrázek

„Ten obrázek neznám, je to pro mě novinka a každopádně unikát,“ zdůrazňuje historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu Praha. Špitálník se vším kolem Kubiše a atentátu zabývá dlouhodobě a do hloubky. Majitelkou památníku s kresbou je Daniela Palíková. Notýsek patřil jejímu dědečkovi. Ona ho zdědila a uchovává jako oko v hlavě.

Jaderná elektrárna Dukovany.
Dukovany mají nového ředitele. Ten bývalý bude ještě radit

„Dědeček se jmenoval Emil Palík, pocházel ze starého selského rodu z domu číslo 31 ve Slavicích u Třebíče a zemřel v roce 2003. Celý život nesmírně rád vzpomínal na vojnu, sloužil v letech 1935 až 1937 ve Znojmě a v Jihlavě, dotáhl to na desátníka. Vedl si památník, kde je záznam i od Jana Kubiše, s nímž na té vojně byl,“ začíná své vyprávění.

Jak vytírali podlahu

V úvodu památníku stojí: Pěší pluk, 31 Arco, 9. rota Znojmo. Obrázek vlaštovky a psané řádky pod ním jsou bezesporu dílem jednoho člověka, protože památník je tak strukturovaný. Co stránka, to jedno ucelené dílko. Jsou v něm i dědečkovy obrázky, ty jsou ovšem jiného charakteru, jak má každý člověk rozdílný písemný i kreslený projev.

„Dědeček o vojně rád vyprávěl, ale jak jsem ještě byla malá a posléze mladá, znáte to, moc jsem takové řeči neposlouchala. Jak ráda bych dnes znala řadu detailů, ale už se je nedozvím. To mě samozřejmě mrzí tím spíš, že jsem sama voják z povolání,“ podotýká paní Daniela. Přesto – nějaká upomínka je. Onen památník. A v rodinné pozůstalosti i staré fotografie z dědečkovy vojny. „Na jedné z nich je pětice mladých mužů, jak vytírá podlahu. U jednoho z nich mi vždy dědeček říkal – to je Jan Kubiš, ten, co zabil Heydricha. Vzpomínal na Jana jako na velmi milého, hodného a obyčejného člověka,“ říká.

Dům ve Slavicích, kde celá desetiletí dědeček za svého života památník schraňoval, je rodný dům i Daniely Palíkové. Od deseti let pak vyrůstala ve Starči. Mimochodem - ve stejném slavickém domě se narodil dědečkův předek František Palík, říká se mu otec bagrů, neboť byl vynálezce rypadel a nechal si to i patentoval. „Ale to už je zase jiný kus zajímavé historie,“ dodává s úsměvem paní Daniela.

Nové nálezy jsou výjimečné

Historik Špitálník vysvětlil, proč jde v případě obrázku vlaštovky o unikát. „Záznamy v památnících byly v té době poměrně rozšířené, každopádně upomínku tohoto charakteru z takzvaně dotýkaných věcí na Jana Kubiše ve sbírkách nemáme a o žádném dalším takovém záznamu nevím,“ zdůraznil. Zmíněné předměty z pozůstalosti rodiny po dědečkovi Daniely Palíkové ho zajímají. „Rád bych si je prohlédl. Dnes už se najde máloco nového o Janu Kubišovi, přece jen od atentátu uběhlo 78 let,“ říká.

Operace Anthropoid

Název pro atentát na Reinharda Heydricha

udál se v Praze-Libni 27. května 1942, vykonali ho Jozef Gabčík a Jan Kubiš

Heydrich zemřel 4. června 1942

Gabčík i Kubiš zemřeli 18. června 1942 po úspěšném útoku především gestapa na kryptu pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze

Jan Kubiš se narodil 24. června 1913 v Dolních Vilémovicích, zanedlouho to bude 107 let

Heydrich byl nejvýše postavený pohlavár nacistické Třetí říše, kterého se podařilo zlikvidovat

Kubiš v říjnu roku 1935 nastoupil na vojnu do Jihlavy k pěšímu pluku 31. Většinu vojny strávil ve Znojmě u náhradního praporu pluku, dále se pohyboval v Jihlavě na poddůstojnické škole. Proto se nakrátko protla jeho životní cesta s cestou Emila Palíka. A mohli se náhodou vlastně potkat i dřív. Slavice jsou od Dolních Vilémovic jen deset kilometrů daleko. Jan Kubiš jako délesloužící poddůstojník později působil v pohraničí.

Z dochovaných dotýkaných věcí Jana Kubiše existuje několik skupin předmětů. „Bezesporu nejvýznamnější je jedna ze tří bomb, které měli parašutisté připravené pro atentát na Heydricha. Jednu z těch tří bomb nakonec Jan Kubiš použil. Tu dochovanou, nevybuchlou, zkoumalo gestapo,“ vysvětluje Špitálník.

„Dále máme věci z nálezu v Kubišově rodném domě v Dolních Vilémovicích, kde se pod schodem našly předměty, které se týkaly vojenské služby bratrů Jana a Jaroslava Kubišových – dokumenty, části vojenské výstroje,“ poznamenal. Existuje i pozůstalost, již uchovává rodina. Jsou to věci, které Jan Kubiš zanechal v Anglii, než se vypravil zpět do Protektorátu – fotoalbum a podobně.

„Máme Kubišův oblek, čepici, rovněž tak předměty z doby po seskoku na území Protektorátu – zbytky kombinézy, lopatky, torzo padáku. A konečně je zde i korespondence včetně nějakých formulářů, které Jan Kubiš v Anglii vyplňoval. Z nich je samozřejmě patrný jeho rukopis,“ dodává historik s tím, že podle prvotního zběžného srovnání záznamu v památníku a již zkoumaných dokumentů se písma shodují.