Čtěte také: Dohady, kam muž zmizel, se množí

Jednačtyřicetiletý Libor Vodák vypnul mobil, podle některých svědectví se ještě naobědval v restauraci u Kopečků u vlakového nádraží a pak stopa končí.
Bylo nalezeno jeho auto na parkovišti u nemocnice. Otevřené, což podle Divišové k povaze Vodáka nesedí, na své věci byl vždy opatrný. Bohužel kamerový systém okresního soudu na parkoviště nedohlédne, a tak není jasné, zda na něj čekal někdo s autem, nebo jestli odešel pěšky a jakým směrem. „Policisté dosud po Liboru Vodákovi bezúspěšně pátrají,“ sdělila mluvčí republikové policie v Třebíči Marcela Lavická.

Mezera v právním systému

Každopádně osm zaměstnanců Vodak Printu, z toho jedna samoživitelka, zůstalo doslova viset ve vzduchu. „Náš právní systém nepočítá s variantou pomoci zaměstnancům firmy, jíž zmizí šéf, který je jako jediný oprávněn disponovat s financemi společnosti a nemá zástupce k těmto úkonům oprávněného. Dny po jeho zmizení byly pro nás procházkou peklem,“ vzpomíná Divišová.

Zaměstnanci z poboček v Třebíči a v Jihlavě byli nuceni se v hrozné situaci rychle zorientovat. Šli na úřad práce, ale neměli žádný doklad. Neměli zápočtový list, potvrzení o příjmech ani výpověď. Doslova viseli v právním vzduchoprázdnu. Tam jim poradili. „Rychle nám v hlavách šrotovalo, co máme udělat. Předávací protokoly jsme včetně klíčů od firmy a firemních aut poslali do vlastních rukou na adresu Libora Vodáka. Tím pádem leží v úschově na poště,“ popisuje Divišová.

Zaměstnanci, kteří se ocitli ve slepé uličce, si nakonec zaplatili právníka, obrátili se na účetního firmy a věci se daly do pohybu. Získali dokumenty, které potřebovali pro další existenci. Na firmu vyhlásili koncem srpna insolvenci. Provoz se nacházel v pronájmu, stále tedy naskakuje dluh. A mezitím všichni hledali práci. „Prožili jsme si opravdu těžké chvíle. Nebylo to nic příjemného a do toho ta velká nejistota. Nakonec všichni postupně našli práci v podobných reklamních firmách, protože jsme vlastně specialisté v poměrně žádaném oboru,“ říká dnes Petra Divišová.

Přes to všechno o svém šéfovi nedokáže mluvit špatně: „Libor není zlý člověk, měl tu přátele, pevně zapuštěné kořeny. Byl to typický mužský, co se rád poslouchá, ale kdyby někdo z přátel a blízkých o půlnoci zavolal, že je v průseru, Libor by neváhal ani vteřinu a pomohl.“

Vodákovo zmizení nechápou ani známí, co se s ním vídávali ve společnosti, chodíval do hospůdky u Weignerů. Čtyři roky rozvedený podnikatel měl podle nich velmi blízký vztah k jediné dceři, se kterou se bývalá žena odstěhovala před dvěma lety do Brna. Kvůli osmileté dcerce byl ochotný si kdykoli přizpůsobit program tak, aby si na ni udělal čas.

Zmizelý podnikatel doma zanechal dva dopisy, v jednom z nich zmínil, že „jeho mrtvolu nikdy nenajdou“. A deset tisíc korun pro dceru.
Policisté začali pátrat na popud jeho otce. „Nebudu se s novináři o ničem bavit. Očekávám především pomoc od policie,“ reagoval otec František Vodák.