Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VinařLampíř říká: Víno více povznáší ducha a vyvolává tvořivost

Kojetice na Moravě /ROZHOVOR/ - Před třiceti lety začal Lubomír Lampíř s budováním vinohradu na svahu nedaleko osady a hradu Sádek. Nemálo místních jeho počínání považovalo za holé bláznovství.

10.6.2012
SDÍLEJ:

Lubomír Lampíř.Foto: DENÍK/ Hana Jakubcová

Svou pracovitostí, paličatostí a, jak sám říká, tahem na bránu se mu podařilo do dnešního dne vysadit na dvaadvacet tisíc hlav vína ve stovce odrůd. Nejen, že se z něj stal odborník a o víně přednáší studentům vysoké školy, ale dokáže o něm i krásně vyprávět.

Někdo se vinařem narodí, někdo se jím stane, protože chce. Jak je to s vámi?

Já jsem se vinařem stal, hlavně v období studií na Vysoké škole zemědělské v Brně, kdy jsem jezdil se spolužáky ze Slovácka pomoci ve vinicích. To bylo moje první setkání s vínem v roce 1978. Jinak jsem pil samozřejmě víno i před tímto datem.

Začít pěstovat víno v oblasti, kde na to nejsou lidé zvyklí, chce notnou dávku odvahy i drzosti. Počítal jste na samém začátku s tím, že by to nemuselo dopadnout dobře?

Já jsem měl obrovský entuziasmus a tah na bránu. Mě ani nenapadlo, že by se na Sádku vinicím nemuselo dařit. A vidíte, že téměř po třiceti letech jsou zde úžasná vinohradnická stanoviště. Vysadit dvaadvacet tisíc keřů, na to musíte být trochu blázen. Když bylo ve vinohradech hůře, tak mně moje stará babička po moravsky říkávala, ať se nebojím, že to „Pánbíček vemodli"- a měla pravdu…!

A proč zrovna víno? O Češích se tvrdí, že jsou spíše národem pivařů.

Víno je srostlé s Moravou, kam Třebíčsko bytostně patří a je zařazeno dle vinařského zákona do vinařského okresu jižní Moravy. Ale každý vinař stejně pije pivo. My vinaři říkáme „na neutralizaci kyselin". Víno ovšem povznáší více ducha a vyvolává tvořivost, představivost a zpěv více než pivo.

Kde jste získával zkušenosti, ne všichni vinaři se o ně rádi podělí?

Zkušenost je to, co se nenaučíte v žádných moudrých knihách. Největší zkušenost je v samotném vinohradu. Mně v mé vinohradnické kariéře pomohli renomovaní vinaři, jako je profesor Kraus, docent Michlovský, inženýři Vajčner, Mádl, Sedlo a mnoho dalších. Ovšem bez sebevzdělávání a zarputilosti by to nikdy nešlo. Stejně tak jako by to nešlo bez úžasné rodiny, manželky a dětí. Nesmíme zapomenout ani na rodiče a příbuzné, zkrátka na tu naši moravskou pospolitost. Znám jedno nádherné vinařské rčení, že „vinohrad sice miluje slunce, ale ještě více miluje stín svého vinohradníka".

Kolik lidí stálo u zrodu vinohradu? Případně pomáhal vám s výsadbou někdo?

U zrodu původních vinic před pětadvaceti lety jsem stál já a nedlouho poté mně začali pomáhat Jaroslav Havel, Michal Dobeš a Josef Slaný. Když přišly ty největší mnohatisícové výsadby, tak mně pomáhal již můj společník Ladislav Čech. Jinak sázelo ručně v tvrdé kamenité půdě třeba osmdesát lidí na jednou. Jamky se předkopávaly krompáčem, byla to neuvěřitelná dřina. Aby to bylo vše snesitelné, tak se u toho vypilo sto dvacet litrů vína. Vybudování vinic do dnešní podoby neslo velké oběti, zarputilost a vytrvalost.

Když by vinohrad nešel, měl jste nějakou jinou variantu, co byste mohl pěstovat?

Ta vůle a víra v dobrou věc byla taková, že jsem o něčem jiném vůbec neuvažoval. Mám zde ovšem vysazeno v těsném sousedství vinic padesát nádherných broskvoní. Zkoušíme i chmel.

Když jste začínal, na jaké odrůdy jste vsadil?

Na bílé, rané, klasické evropské Vitis vinifera, jako je Müller Thurgau, Muškát Moravský, Irsay Oliver, Modrý Portugal, ale i na mezidruhové křížence, jako je Malverina, Hibernal, Medina, Bianca, Orion, a nyní i Sevar a mnoho dalších šlechtění. Úzce spolupracuji s mnoha šlechtitelskými pracovišti u nás i v Evropě, nyní zejména s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským ve Znojmě Oblekovicích. Ve vinařství Sádek je i zřízena vědecká stanice pro pěstování révy vinné v okrajových oblastech.

Kolik odrůd vína nyní pěstujete?

Těch základních je deset až dvanáct, ale celkem je na Sádku vysázeno asi sto různých odrůd révy z celého světa. Jsme skutečně „révové arboretum" a na základě těchto a mnoha jiných skutečností zde působí také vědecká stanice pro pěstování révy vinné v tradičních a okrajových oblastech. Navíc ještě přednáším vinohradnictví na České zemědělské univerzitě v Praze- Suchdole. Takže šíříme poznání nejen po republice.

Jak vidíte letošní úrodu vzhledem ke květnovým mrazům?

Úroda bude o třicet procent nižší, tak jak na celé jižní Moravě. Násada hroznů ovšem na zbylých zdravých keřích je veliká, tak že by celková úroda mohla být podobná jak předchozí roky. Ještě nás však může čekat mnoho úskalí v podobě krup, houbových chorob, sprchávání a dalších. Příroda je nevyzpytatelná.

Co říkáte na omezení výsadby nových vinohradů v Čechách a na Moravě?

To omezení vyšlo již dávno a platí v celé Unii mnoho let. Je to výsledek ustrašené, sociální a úřednické Evropy. Vysazovat se může, ale jen když vlastníte právo na opětovnou výsadbu, které koupíte buď od státu nebo od vinařů, kteří v té samé výměře vinohrady vyklučili. Zkrátka vinic již v zemi nemůže přibýt a spíše jich ubývá. To mimoevropský svět vína nezná.

Kde všude už vaše víno ochutnali?

Tak nejdále v italském Římě a Bolzanu, stejně tak jako v Londýně i na Balkáně. Byly to ovšem jen několikeré láhve.

Vybral byste si v obchodě nějaké víno, když byste musel?

Vybral, ale pouze od moravských vinařů. Nabídková škála vynikajících vín je široká. Některé červené bych bral i z Balkánu, například Vranac, Dingač.

Jaké víno máte vy osobně nejradši?

Mně v poslední době nejvíce „sedí" Pálava. Je-li pozdně sběrová, mohutná, jemně kořenitá po Tramínu s typickým zbytečkem, květnatá, tak to člověk rychle zapomene na strasti a osobní tragédie.

Co by nemělo dobrému vínu podle vás chybět a dá se koupit v běžné obchodní síti?

Dobrému vínu by neměl chybět onen moravský původ, jako je kořenitost, pikantnost, odrůdovost, sprašovitost, zemitost, příjemná kyselinka, zkrátka ten typický náš terroir. Nebuďme malí nacionalisté a kupujme více česká a moravská vína. V Německu na druhém břehu Rýna je francouzské Alsasko, ale na německé straně nedostanete ani láhev francouzského vína.

Víno není jen k pití. Dost často se používá i v kuchyni na vaření. Jaký na používání vína při vaření máte názor? Máte nějaké oblíbené jídlo, v němž víno jako přísada nesmí chybět?

Já vařit neumím a pokrmů, kde se používá víno, jsem moc nejedl. Spíš si myslím, že bychom se měli bavit o vínu jako příloze či přídavku k jednotlivým pokrmům. Ale to je na dlouhé povídání.

Spousta lidí se pasuje na znalce vína. Z jednoho doušku pozná zemi původu, ročník, případně i to, zda rostlo na jižním svahu. Dá se opravdu víno až takto rozpoznat?

Lidé, kteří vínu rozumí, opravdu poznají ročník, odrůdu, mnoho různých látek ve víně včetně jejich množství a dovedou se vyjádřit k původu i perspektivě onoho vína. Musí to být ovšem víno z kraje, se kterým jsou po léta srostlí. Jiný Sauvignon je na Znojemsku, jiný za Pálavou a úplně jiný třeba ve Slovinsku, takže my degustátoři jsme nejpevnější v tom našem terroir. Navíc se ke znalci vína musí člověk propít a to nejsou dva až tři roky, ani deset ne. A ještě určitě nemůže být dokonalým znalcem vína člověk, který nezná jeho podstatu, mám na mysli fyziologii révy, zkrátka nemá vinohrad. Ale to by bylo opět na širší povídání.

Na Sádku koná Mezinárodní cimbálový festival. Měl jste při zakládání vinohradu takovouto akci v plánu na Sádku pořádat?

Měl jsem ji od prvopočátku, protože cimbál a víno k sobě patří. Nebyl ale na vše čas, tak jsme první ročník uspořádali před dvanácti lety. Konal se tehdy ještě na nádvoří zámku.

Vlastně se vám podařilo splnit si sen. Je ještě něco, co byste chtěl v souvislosti s vínem udělat?

Mám možnost ještě zde vysadit tři hektary vinic, ale roky nelze zastavit, sil ubývá a čas je proti nám. Takže ještě nevím. Co bych ještě možná chtěl více, je výstavba jakéhosi multifunkčního degustačního centra zde na Sádku. Je to ale spíše v oblasti snů.

Autor: Lenka Novotná

10.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava v Zahrádkářském domě ve Švabinského ulici.
22

OBRAZEM: Zahrádkáři pořádají velkou jubilejní výstavu

Ve volebním obvodu Vladislav může k volební urně přijít 756 oprávněných voličů.
5

Volby ve Vladislavi: I občanský průkaz už jsme po rozpečetění urny našli

„Volím topku,“ prozradil vězeň a kuchař Mikuláš Horváth

Lesní Jakubov – Dovařil rajskou a plněnou vepřovou kapsu s opečenými bramborami. A pak už padesátiletý Mikuláš Horváth, „služebně“ nejstarší vězeň rapotické věznice, netrpělivě vyhlížel volební komisi, aby mohl do urny vhodit svůj hlasovací lístek.

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Hlasování začalo, otevřelo se 1 137 volebních místností

Vysočina – Úderem páteční čtrnácté hodiny, kdy v celé zemi začaly letošní sněmovní volby, se na Vysočině otevřelo 1137 volebních místností. Voliči, kteří do nich přicházejí, mohou odevzdávat své hlasy 419 kandidátům, kteří kandidují na kandidátních listinách 24 volebních stran.

Víkend: Koná se drakiáda i setkání s čajomilcem

Třebíč - Autorské čtení, vyprávění cestovatelů, tvoření s dětmi a drakiáda. Takové jsou tipy Denku na nadcházející víkend.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení