A že je od gamblerství jen krůček ke kriminalitě, potvrdila třebíčská mluvčí republikové policie Marcela Lavická: „Měli jsme tu případ, kdy jistý muž prosázel v automatech dva miliony korun. Dostal se do velkých dluhů a přemýšlel, jak je vyřešit. Nakonec začal vydírat movitého souseda, který byl nevěrný své manželce. Dopustil se trestného činu vydírání.“

Vedení města hrací doupata nevidí rádo. „Momentálně probíhá diskuse v koalici, čekáme na novelu loterijního zákona, díky níž bychom mohli mít vliv na to, kde terminály mohou být, zatím o tom rozhoduje ministerstvo financí. Jednak je gamblerství problémem samo o sobě. A velký problém je také od některých provozovatelů videoloterijních terminálů vybírat poplatky. Rádi bychom tyto aktivity vytlačili z centra města,“ upozornil třebíčský místostarosta Pavel Pacal.

Novela loterijního zákona by měla projít parlamentem v srpnu. Momentálně je na území Třebíče 102 výherních automatů a 122 videoloterijních terminálů. Ještě nedávno byl poměr výrazně opačný, ale terminály vyrostly doslova jak houby po dešti. Je to slušný byznys, prosází se vyšší částky než v klasických hracích automatech. Jenže podléhají dikci ministerstva financí, nikoli obce. Vůči obci jim podle obecní vyhlášky plyne povinnost zaplatit poplatek pět tisíc čtvrtletně do městské kasy, stejně jako se platí za hrací automaty. Zákon ovšem dosud videoloterijní terminály specifikuje nepřesně a mnozí provozovatelé na to hřeší. Radnice tak z nich zatím nedostala ani korunu, anebo poplatky složitě vydobývá.

Zatím jsou nejdál v boji s videoloterijními terminály ve městě Chrastava na Liberecku. Jejich vyhláška nedávno obstála před Ústavním soudem. Město si samo určuje, kde taková zařízení mohou být a kde je naopak vidět nechce. Starosta Chrastavy Michael Canov je ale kritický k novele loterijního zákona, kterou senát nedávno vrátil parlamentu. Je v ní podle něj mnoho chyb, které mohou způsobit, že nakonec bude paradoxně ještě horší, než byl původní zákon. Stejně hovoří i Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění z Brna.

„V novele mimo jiné chybí regulace, kdy herní zařízení nesmějí být poblíž školy, kostela či zdravotnického zařízení. Pokud ji schválí parlament a podepíše prezident, obce budou mít co dělat, aby stihly do konce roku schválit obecní vyhlášky s touto regulací,“ říká Hollan.

Ministerstvo financí podle něj pak velmi rychle Synotu a podobným společnostem povolí terminály na dlouhé roky a obce se jich zase jen tak nezbaví. „Už teď se lidé mohou zapojit do tvorby mapy na adrese www.mapyhazardu.cz, která díky speciální aplikaci automaticky ukáže, kde výherní zařízení nemají co dělat. I z Třebíče už jsou v ní záznamy,“ upozorňuje Hollan. Jak říká, ministerstvo financí tvrdí, že podepisuje smlouvy na videoloterijní terminály na tři roky, ve skutečnosti je to ale na deset let. „Bude důležité, aby se obce samy zajímaly,“ dodal Hollan.

Výherní automaty a videoterminály

Výherní automat je přístroj, který je samostatný. Maximálně lze do něj vložit na jednu hru 5 korun, nejvyšší výhra je 750 korun. Povolují jej obce
Videoloterijní terminál je přístroj propojený s centrálním počítačem, ten řídí průběh hry. Nemá minimální sázku, hraje se o desítky až stovky tisíc korun. Povoluje ministerstvo financí.
Statistika

Třebíč
Automaty: 102 kusů
Videoloterijní terminály: 122 kusů
Letos příjem města: asi 5 mil. Kč
Moravské Budějovice
Automaty: 25 kusů
Videoloterijní terminály: 1 kus
Letos příjem města: asi 1,2 mil. Kč
Náměšť nad Oslavou
Automaty: 21 kusů
Videoloterijní terminály: 10 kusů
Letos příjem města: asi 1,1 mil. Kč

Zdroj: jednotlivé městské úřady