První zájemce o historii tajemného a turisticky atraktivního místa provedl po třebíčském židovském hřbitově osobně. Lidí přišlo tolik, že se do úzkých uliček mezi náhrobky tak tak vměstnali. „Styčným prvkem všech náhrobků, které tu potkáte, je tajemná zkratka v hebrejských literách. Pět písmen se čte dohromady slovem Tanceva, což znamená: Nechť je jeho duše svázána do svazku živých,“ ukazuje Tobiáš Smolík.

Zmiňuje také, že ne všechna symbolika na náhrobcích se nutně musí vázat k osobnosti zemřelého. Židovská komunita neměla pokaždé svého vlastního kameníka a mnohé náhrobky v minulosti vytvářeli kameníci křesťanští, tedy lidé bez znalosti hebrejštiny. „Z toho občas vycházejí různé kuriózní chyby, které se na náhrobcích vyskytují,“ poukazuje student.
Třebíčský židovský hřbitov je místem posledního odpočinku rabínů Joachima Pollaka a Samuela Pollaka.

Je zde rovněž pochován autor německy psané historie Židů v Třebíči Jakob Kořatek nebo zakladatel židovské nemocnice Šimon Schuchny. Majestátné hroby zde mají také členové rodiny Subakovy, Taussigovy a Kantorovy. „Není tu však žádná osobnost mimořádného ho významu, která by sem přitahovala ortodoxní Židy z celého světa,“ míní Tobiáš Smolík.

Historii třebíčského židovského hřbitova zpracoval ve své bakalářské práci a zaměřil se přitom právě na projekt naučně stezky. „Je to návrh, který probírám s městským kulturním střediskem. Nešlo by o žádné panely, které by rušily ráz tohoto místa, ale o informační brožuru, která by populárně naučnou formou přiblížila jak základy pohřebnictví a smrti v judaizmu, tak specifikum tohoto místa,“ popsal student Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.