„Lidi teď řeší spíš , než nějakou přehradu, tu naši znečištěnou pitnou vodu a roušky, co se musí kvůli koronaviru zase povinně nosit o tři kilometry dál na Jihlavsku,“ říká starostka Lenka Štočková. Okurková sezona jí rozhodně nehrozí. Blíží se letní akce, potkají se rodiny z obou okresů. Do toho lapálie se znečištěným prameništěm povrchové pitné vody, které neberou konce. Loni obrovské sucho, větší než v širším okolí a letos? Opak. Za pár týdnů tři sta milimetrů srážek. Jakoby si někdo s bezedným kbelíkem stoupl zrovna nad Opatov a rozhodl se lít a lít. Moc deště, vykácený les a pohyb lesáckých aut způsobily průsaky do prameniště.

Zůstanou nad vodou

Starostka na počítači nachází odsunutou složku s materiály k hypoteticky možné přehradě. „Povodí Moravy nám při loňských jednáních sdělilo, že se voda nedotkne chat ani naší čističky. Ale popravdě, místní lidi nevěří, že se někdy bude stavět,“ mávne rukou.

U Opatova by mohlo vzniknout Vodní dílo Brodce s devadesátihektarovou plochou. V krajině by údolím propojilo rybníky Zlatomlýn a Strážov na hranici Třebíčska a Jihlavska. Na Vysočině stát na jaře v reakci na poslední suché roky vytipoval řadu lokalit, kde by za desítky roků, ale v případě potřeby i do pěti let vznikly rezervoáry vody.

Pro jen dva tisíce lidí?

„ Ze sdruženého vodovodu u nás odebírají vodu necelé dva tisíce odběratelů. Že by kvůli tak malému počtu lidí někdo v budoucnu stavěl přehradu, mi nepřijde reálné, když vezmu v potaz, že se po koronaviru blíží období krize a republika bude mít málo peněz,“ říká Lenka Štočková. Když už, pak stát podle jejího názoru beztak zvolí lokalitu u většího města. „Teď přivítáme, pokud se vyřeší náš aktuální problém s pitnou vodou a vodárenské se podaří zprovoznit tři zkušební vrty podzemní vody. Měly by k zásobování stačit,“ dodala.

Držím se rady starostky, jedu za návsí stále vpravo, cíl lokalita pro přehradu. U jednoho z domů skládá střešní tašky Jiří Šaroun. „Jsem jedině pro přehradu. Sám jsem chtěl koupit kus louky a udělat rybník. Protože voda Opatovem proteče a mizí. Teď sice lije, ale máme zkušenost s neskutečným suchem,“ zdůrazňuje.

Vodopád a krása okolo

Mířím kolem čističky a samoty a dostávám se k rybníku Zlatomlýn kilometr za obcí. Do nevšedního koutu Třebíčska s vodopádem, chatovou osadou a budovou pod hrází, která asi bývala tím mlýnem. Horizont tichého údolí prořídl, i sem se „prokousal“ fenomén kůrovec. „O záměru stavět přehradu vůbec nevím. Chatu zde vlastním jedenáct let. A názor na to nemám,“ odpovídá usměvavá starší paní, která přichází v doprovodu vnučky. O kus dál se v okně jiné chaty objevuje další starší žena. Rekreační domek tu má odjakživa. Ani ona netuší, že něco takového stát plánuje. „Podobnými věcmi se zaobíral manžel, ale zemřel. Já na tyhle záležitosti nejsem,“ reaguje rozpačitě.

Cože? Přehrada?

Až na samém konci úplně u lesa má jedenáct let chatu Vlastimil Suchý z Pávova u Jihlavy. Exkluzivní místo, stranou všeho, pár kroků od ještě hlubokých lesů, než je požere brouk. „No to je mi novina. Vůbec nic nevíme. V rodině zavládne pozdvižení, až jim to povím. Loni bylo neskutečné sucho, proto jsem nechal vyvrtat studnu. Chystám se ji kolaudovat,“ říká. „I kdyby nás voda nezatopila, atmosféra místa se změní, bude už úplně jiné, víte, co myslím,“ přemýšlí nahlas a je poznat, že ho informace zaskočila. Rekreační domek má vzorně opečovávaný, jak to dělají lidé, kteří jsou někde opravdu rádi.

Je to blbost

Vracím se zpátky do vsi. Teplo a žízeň mě ženou pro pití zpět do samoobsluhy. Z vodárenské cisterny, která kdovíjak dlouho stojí na slunci, se mi do pet lahve čepovat tekutinu nechce. U obchodu potkávám místního Václava Vacka, přijel nakoupit. Slovo přehrada v něm vzbudí lehce odmítavou reakci. Je v principu proti. „Podle mě je to blbost. Vody je pořád stejně, akorát s ní špatně hospodaříme. Miliony let si vytvářela cesty a my je přetínáme. Celá česká krajina je zabetonovaná, zaasfaltovaná. Je třeba změnit úhel pohledu a přístup jako takový,“ říká. „Voda by zatopila kus krásné přírody,“ dodává.

Chvíli po něm si s dcerkou přichází po práci koupit zmrzlinu místní Petr Mikulík. Na otázku, co přehrada, nejdřív odpoví zeširoka. Vnímá ve vsi názory pro a proti a oběma rozumí. Kdo má u Zlatomlýna pozemky, nechce ji. Kdo nemá, často není proti nebo je mu to jedno. „Já jako bezzemek bych ji vlastně přivítal. Pokud by byl stanoven i rekreační účel nádrže. Podívejte se, u nás je sice krásně, ale zavřela i poslední hospoda, místo ní je vietnamská večerka. Koupací plocha by přitáhla turistický ruch,“ přemítá. Nadšený však prý není jeho kamarád, který má zmíněný objekt přímo pod hrází Zlatomlýna.

U škodovky se před prodejnou potkávají dva kamarádi v důchodovém věku. Karel a Karel. Dotaz na přehradu v nich vzbuzuje pobavený úsměv. „Fantasmagorie, která buď nebude, nebo se jí nedožijeme,“ shodnou se. Karel za volantem, kdyby byl mladší, těšil by se, že k nové vodní ploše zajde na ryby. „Ale teď? Teď je mi to opravdu úplně fuk,“ uzavírá.

Zvažovaná vodní nádrž Brodce
- mezi Opatovem a Brodci na hranici Třebíčska a Jihlavska
- objem 7,2 mil. m3, rozloha 90,30 ha
- Ve vytipovaných oblastech nepůjde o klasickou stavební uzávěru. Tato územní rezerva umožňuje dočasné stavby s horizontem jejich životnosti zhruba padesát let nebo stavby, které by v případě potřeby nebylo příliš drahé vykoupit a technicky složité zbourat.
Zdroj: Ministerstvo zemědělství