Jeho Excelence do této vísky zavítala, aby si připomněla 140. výročí narození zdejšího rodáka Vincence Lesného. Ten býval největším odborníkem na indickou kulturu a literaturu, za první republiky položil základy české indologie, často v Indii pobýval a navíc se přátelil i s indickým spisovatelem a nositelem Nobelovy ceny za literaturu Rabíndranáthem Thákurem, jehož Indové stále velice uctívají. „Tento rok slavíme pětasedmdesát let od nezávislosti Indie. A já jsem moc rád, že právě zde, v Komárovicích, můžeme také právě letos odhalit busty obou těchto velikých mužů,“ pronáší Kotalwar u Lesného pamětní síně směrem k početnému zástupu, který čítá zřejmě všechny zdejší obyvatele.

Mše na Mařence (711 m n. m.) nejvyšším vrcholu Třebíčska, pod zdejší rozhlednou, která letos slaví deset let od svého vzniku.
VIDEO: Rozhledna na Mařence slaví deset let a západní část Třebíčska s ní

A aby toho nebylo málo, další zastávka je před místní kapličkou. Zde velvyslanec společně se starostou Bohumilem Šuckrdlem a krajským radním Romanem Fabešem sází ořešák u příležitosti pětasedmdesátého výročí Indie. „Původně jich zde chtěli vysadit pětasedmdesát, ale to by bylo nereálné. Na tolik stromů bychom snad ani neměli místo,“ prozrazuje místostarostka Radana Möllerová.

Komárovické oslavy 75. výročí Indické republiky a odhalení bust indologa Vincence Lesného a spisovatele Rabíndranátha Thákura.Vincenc LesnýZdroj: Deník/Milan KrčmářZajímavost o Vincenci Lesném
Při jedné z cest po Indii se Lesný dostal do jednoho buddhistického kláštera u Kalkaty. Zde na něj k Lesného překvapení promluvil jeden z mnichů česky. Jednalo se o jeho krajana Jindřicha Pelikána ze Starého Telečkova (dnes součást Pavlova) na Žďársku. „Své původní jméno Pelikán zaměnil za novické Prašanta, když vstoupil před dvaceti lety do řádu v Americe. Jeho mnišské jméno je Jógišanada. Několik týdnů po vylíčení této vzpomínky se přihlásili Pelikánovi příbuzní, kteří se sice dověděli, že odchází do kláštera, ale nevěděli kam. Teprve rozhlas jim zprostředkoval bližší styky s jejich příbuzným,“ uvedly Národní listy ze 4. dubna 1941.

vyhledal Jaroslav Maňas

Na slavnostní akt se z blízké Domamili přijela podívat i Gabriela Střeláková-Kopcová, která stála u počátku spojení malinkaté obce s miliardovou zemí. „V roce 1970 patřily Komárovice ještě pod Domamil. Já tam tehdy pracovala na obecním úřadu a tenkrát jsme odhalovali Vincenci Lesnému pamětní desku a zakládali pamětní síň. Jazyková bariéra byla velká, ale Indové jsou velice vstřícní lidé a vždy jsme se na všem domluvili. A pak začaly jezdit návštěvy z Indie. Vzpomínám si na jednoho pána, byl to Ind, ale žil v Anglii. Podíval se v pamětní síni na fotky, spatřil, jak v mládí vypadala Indíra Gándhiová, popadl ho stesk a následně se vypravil domů do Indie. V téhle vesničce se dějí opravdu zajímavé věci,“ usmívá se Střeláková-Kopcová.

Opravdu zajímavé věci se dějí i dnes. Na parketu předvádějí český folklor krojované páry z nedalekého Martínkova, jimž Jeho Excelence i s celou svoji suitou tleská do rytmu. A vzápětí nato se zde objeví ona indická tanečnice, která všechny místní uhrane nejen svojí krásou, ale i pro Evropana velice nezvyklými, o to více však podmanivými rytmy a pohyby těla. „Toto je tanec ze severní Indie. Má symbolizovat bohy Ganéšu a Šivu,“ vysvětluje Neha Seshadrinath a v následujícím okamžiku se roztančí po parketu za cinkotu mnoha rolniček, které má připevněné na kotnících.

Na otázku, zda je také ze severní Indie, se zasměje. „Ne ne, já jsem z jižní části. A tancem se jen bavím, žiju totiž už delší dobu v České republice. Přistěhovala jsem se sem s manželem,“ vysvětluje paní Neha.

Zatímco v Indii už mají noc, nad Komárovicemi ještě svítí slunce. Obě místa ale v tuto chvíli ale spojuje kultura, kterou provázal Komárovický rodák Vincenc Lesný.

Osvobozený našinec, 21. února 1947Vincenc LesnýZdroj: Deník/Milan KrčmářVincenc Lesný byl jeden z nejvýznamnějších českých odborníků na indickou kulturu. Narodil se v Komárovicích na Třebíčsku 3. dubna 1882, zemřel v Praze 9. dubna 1953. Kromě vědeckých prací o Indii, sanskrtu či buddhismu se hodně zabýval indickými nářečími z praktického hlediska. To ho přivedlo i ke spolupráci s četnictvem, s jehož odborníky sepsal „Slovník cikánských dialektů“. Kromě toho hodně překládal – zejména díla indického spisovatele Rabíndranátha Thákura. S ním se osobně znal, přednášel i na Thákurově univerzitě v Indii a také díky němu Indii procestoval. Lesný byl osobním přítelem malíře Alfonse Muchy, jako děkan Filosofické fakulty Univerzity Karlovy hovořil i na pohřbu spisovatele Karla Čapka. Po válce vedl Filosofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho manželka Milada byla významnou překladatelkou ze skandinávských jazyků a angličtiny.