Do popelnic toho loni vyhodili více, než kdy předtím. „V roce 2018 směsného komunálního odpadu oproti předchozímu roku přibylo. Přitom roky předtím jsme sledovali trend klesající. Když mají lidi více peněz, vzrůstá množství odpadu. Je to vidět i na sběrných dvorech, jak lidé celkem masivně odměňují elektroniku, nábytek,“ míní jednatel třebíčské odpadové společnosti Esko-T Pavel Gregor.

V třídění odpadů se přitom obyvatelé Třebíčska stále zlepšují. Jenže zároveň přibývá lidí ledabylých, kteří zásady třídění naprosto ignorují. Do kontejnerů vhazují vše možné i nemožné. Mezi plasty pak zaměstnankyně na dotříďovací lince nacházejí komunální i stavení odpad, autodíly, injekční stříkačky i mrtvá zvířata. „Děvčata na pásu musí mít kolikrát silný žaludek, aby to zvládala. Je to jen lhostejností lidí, chtějí se zbavit odpadu a je jim jedno kam to hodí. Nejvíc je přitahuje žlutý kontejner,“ říká Pavel Gregor, a přidává čísla.

Pouhých třicet šest procent obsahu žlutého kontejneru tvoří obaly a plasty, které lze recyklovat. Dvě procenta se uloží na skládku. A zbytek skončí jako alternativní palivo při výrobě cementu.ve spalovně. „Bývaly doby, kdy to bylo půl na půl, padesát na padesát. Ale poslední dva tři roky se nám procento zmenšuje,“ popisuje jednatel.

Nárůst obsahu popelnic potvrzuje i starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý. Městys přitom patří v třídění odpadů k nejlepším.

„Je pravda, že za poslední dva roky nám směsný odpad na obyvatele trochu narůstá, o dvě až tři kila na osobu. Máme u nás po rodinách hodně zahraničních pracovníků a ti třídění asi tolik nedají. I to může mít vliv,“ přemítá starosta.

Oproti okresnímu městu ale Obyvatelé Okříšek třídí přímo příkladně. Nepořádku se v kontejneru najde jen nepatrné množství. Vyšlo to najevo při nedávném zkušebním přerovnání dvou kontejnerů na plast a na papír. Pokus měl ukázat, jaká část lidí nesešlapává petky nebo neskládá krabice. „Zjistili jsme, že když se odpad poctivě sešlape, zredukuje se množství o třetinu. Byli jsme příjemně překvapení, že není málo těch, kteří odpad poctivě sešlápnou. Našli jsme i něco, co tam nepatří, ale v objemu kontejneru to mohlo být do pěti procent,“ popsal Zdeněk Ryšavý.

Podle statistik každý obyvatel České republiky loni vytřídil průměrně téměř 63 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. Je to o tři kilogramy více než v roce 2017. Nejvíc třídí odpady lidé v Královéhradeckém kraji, následuje Kraj Vysočina a Středočeský kraj.

Dlouhodobým cílem vyplývajícím z požadavků Evropské unie je, aby množství odpadu končícího bez využití na skládkách bylo omezeno na absolutní minimum. I proto jsou stále aktuální výzvy k ještě lepšímu a důkladnějšímu třídění odpadu v domácnostech, především ale ke snaze předcházet vzniku odpadů a vůbec je nevytvářet. Způsobů je řada: Nosit do obchodu vlastní tašky a nepoužívat na každý nákup nové igelitky, kupovat větší balení výrobků a ne například šest koleček salámu v několika obalech, preferovat vratné obaly před jednorázovými a podobně. V Třebíči máme již první bezobalový obchůdek, kde nakoupíte potraviny do vlastních nádob či plátěných pytlíků.

„Evropská komise schválila směrnici pro oběhové hospodářství, které se týká i celého systému výroby obalů. Priority jsou omezování vzniku odpadu a opětovné použití výrobků. Tomu se ale musí přizpůsobit i zpracovatelé a výrobci. Vyrábět jednoduše recyklovatelné výrobky,“ říká Pavel Gregor.

Bez podpory státu se podle něj změna systému neobejde. Stát by měl vytvářet podmínky pro lepší odbyt recyklovaných výrobků a podpořit vznik nových kapacit na zpracování odpadového materiálu.

Nyní je například zahradní obrubník z recyklovaného plastu výrazně dražší, než obrubník betonový. I když vydrží třeba pětkrát déle, kupující raději sáhne po tom lacinějším. „Zde by měla být úloha státu, aby podporoval odbyt, aby firmy samy investovaly do rozšíření zpracovatelských kapacit. Jde o to změnit myšlení lidí, aby předcházeli odpadům, kupovali si výrobky, které mají delší životnost. Šetřili tím přírodní zdroje, emise a energie. I město Třebíč se zapojilo do využívání recyklovaných výrobků. Patnáct laviček už je v Třebíči rozmístěno a další chce radnice ještě objednat. Lavičky jsou velmi odolné a bytelné a odolávají vlivům počasí. Bude to dlouhodobý nový proces přesvědčit lidi, aby jinak mysleli. Jiná cesta není,“ uzavírá Pavel Gregor.