„Dovnitř zatékalo, oprava střechy už byla akutní,“ řekl třebíčský radní Pavel Heřman. Větrník na Kanciborku je technickou památkou. Opravován nebyl od roku 1977. Radnice si nechala udělat stavebně historický průzkum objektu, z něj by mělo být zřejmé, co je na mlýně hodnotné a mělo by zůstat zachováno. Podle toho pak vznikne projekt další obnovy stavby. Kdy na pokračování oprav větrného mlýna dojde, není zatím jasné.

„Záleží, jak rychle se nám podaří najít zhotovitele projektu a peníze v rozpočtu. S dalšími opravami se začne nejdříve v příštím roce,“ řekl Heřman.

Radní také povedou diskusi o dalším využití větrného mlýna, chtěli by jej zpřístupnit veřejnost. Variant využití je více, podle informací Deníku v úvahu připadají například kavárna nebo galerie, či možnost příležitostného bydlení.
Výměna krytiny na kopuli mlýna vyjde na 430 tisíc korun.

Třebíčský větrník na Kanciborku nechali postavit Karel a František Budischowští v roce 1836. Sloužil k mletí smrkové kůry na tříslo užívané koželuhy při činění kůží. Sloužil půl století, než jej nahradil parní drtič kůry v borovinské koželužně Budischowských.

Na začátku třicátých let 20. století koupila zpustlý mlýn obec a předělala jej na provizorní byty. Poslední nájemník se odtamtud odstěhoval v roce 1977. Tehdy také došlo k poslední velké opravě, mlýn byl také opatřen nepůvodními lopatkami, poháněnými elektromotorem, aby se navodila iluze větrného mlýna.

Větrný mlýn v Třebíči býval vždy častým námětem pohlednic a fotografií. Turisté jej najdou u kolejí nedaleko železničního přejezdu při výjezdu z města směrem na Jihlavu. Prohlížet si jej mohou však jen zvenku.