Plán výstavby větrných elektráren předala společnost Sunebono zastupitelstvu Želetavy. „Obdrželi jsme návrh a byli jsme s ním na schůzi seznámeni," řekl starosta Radek Malý. Podle společnosti má okolí Želetavy co nabídnout. „Pro umístění větrných elektráren je nutné volit lokality, kde je možné očekávat dostatečný větrný potenciál. Želetavsko to splňuje," poznamenal jednatel společnosti Petr Novák.

Také on však poukazuje na fakt, že vize a dosavadní fáze jednání jsou dvě odlišné věci. „Záměr byl v informativní rovině pouze diskutován na zastupitelstvu obce," potvrdil.

O želetavské lokalitě se v souvislosti s větrnými elektrárnami hovořilo již v minulosti, tehdy chybělo k výstavbě jen málo. „Před asi pěti lety proběhl v obci jakýsi průzkum veřejného mínění, ve kterém se lidé vyjádřili pro výstavbu. Kladných hlasů bylo přibližně 70 procent. Vše ale ztroskotalo na smlouvě, kterou investoři tehdy nedodrželi," popsal Malý.

Realizaci aktuálního záměru u Želetavy však ztěžuje hned několik okolností. „Dle předběžného jednání s E.ON by se mohlo zřejmě jednat jen o jednu elektrárnu," poznamenal Novák. Sunebono také nemůže počítat se severní části Želetavska. „Tuto oblast významně omezuje letový koridor s výškovým omezením staveb," doplnil Novák.

Obecní rozpočet může být v případě realizace bohatší. O kolik však nedokáže nikdo odhadnout. Podle starosty je však zřejmé, že obec by získala nájemné z pozemků, na kterých by „větrníky" stály. „Bylo by to přibližně pět procent ze získané energie. Nikdy ale nevíte, jaké povětrnostní podmínky budou a zda to finanční efekt přinese. Na druhou stranu je ale jasné, že do toho nikdo nepůjde jen pro to, aby se díval na větrníky, jak se hezky točí. Rentabilita elektráren musí být zřejmá ještě před výstavbou," poznamenal Malý.

Případné obavy lidí, kterým větrné elektrárny mohou vyrůst za domy, jednatel Sunebona vyvrací. „Obecně je uváděna jako dostatečná vzdálenost od obydlí 500 metrů, jsou však většinou navrhovány v mnohem větší vzdálenosti," poznamenal Novák s tím, že ani hlukem by lidé trpět neměli. „U moderních elektráren jsou emise infrazvuku, tedy zvuku s nižšími frekvencemi než u slyšitelného zvuku, hluboce podlimitní. Jde o problém, který je díky účelovým desinformacím stále diskutovaný," doplnil Novák.

KAMIL ČERNÝ