V nich většinou trvale žije nejvýše několik desítek lidí. Podle jihlavské správy Českého statistického úřadu na 704 samostatných obcí připadá v kraji 1402 místních částí.

Více obcí v posledních desetiletích ztratilo samostatnost v českých krajích než na Moravě, to je celorepublikový trend, řekl Jiří Teplý z ČSÚ. K větší části obcí na Vysočině žádné vesnice přidruženy nebyly, ale na Havlíčkobrodsku a na Pelhřimovsku, které patří mezi dva české okresy kraje, se každá samostatná obec v průměru stará o další dvě vsi.

Teplý podotkl, že obyvatelům některých místních částí se nelíbí, že kvůli příslušnosti k větším sídlům mají vyšší poplatky třeba za vodu. Naopak v malých samostatných obcích se obtížně shánějí lidé do zastupitelstva.

Před rokem 1989 bylo na Vysočině zřejmě ještě více obcí bez samosprávy, pak se řada z nich osamostatnila. Centrální obce přišly o největší vesnice, na starosti jim zůstala hlavně malá vylidňující se sídla. Ta jim nepomohou k větším příjmům, protože stát peníze do obcí posílá podle počtu obyvatel. Přidružené vesnice většinou už dávno přišly o školy či prodejny; poslední fungující organizací bývají dobrovolní hasiči. Někde žije pouze několik stálých obyvatel, jinde domy slouží už jen k rekreaci.

Pelhřimov má 16.500 obyvatel, z toho 1731 lidí žije v 26 přidružených vesnicích. Největší je Starý Pelhřimov s 337 občany, jinde je jen necelá desítka lidí. Město dříve mělo dokonce 58 částí, ale pak se hodně obcí osamostatnilo, řekl tajemník městského úřadu Vlastislav Větrovský. "Odtrhly se místní části kolem Pelhřimova, vzdálenější zůstaly," popsal. Nejvzdálenější místní části dělí i 25 kilometrů.

"Je to náročné na ježdění, jsou vyšší náklady na řízení," uvedl Větrovský. Jak se části rozvíjejí, podle něj hodně závisí na tamních obyvatelích. "Kde se lidé snaží, se peníze najdou," míní. Například v Houserovce se do dění zapojili i chalupáři a staví se tam, jinde už není ani jedno dítě. "Podařilo se to, že v každé místní části mají lidé možnost se scházet - všude je nějaké víceúčelové zařízení," dodal.

Mezi obcemi, které se na začátku 90. let od Pelhřimova odtrhly, je i Pavlov se 135 obyvateli. "Myslíme, že jsme si polepšili. Můžeme si rozhodovat sami," řekl starosta Miroslav Podhorský. Před komunálními volbami se pro zachování samostatnosti vyslovilo přes 90 procent obyvatel. Potíž bývá sehnat dost lidí do samosprávy. "Děláme to všichni po práci, za nepatrný peníz," vysvětlil starosta.

Třebíč má 17 místních částí, Jihlava 16 a Světlá nad Sázavou 15. Mezi menšími sídly má nejvíc starostí Libice nad Doubravou na Havlíčkobrodsku, která se stará o devět vesniček. "Klad to není, spíš to jsou další náklady spojené s údržbou silnic, budov, odvozem odpadů, osvětlením…," přiblížil starosta Václav Venhauer. V Libici žije 560 lidí, v místních částech vždy nejvýše několik desítek, v jedné jen chalupáři. Některá sídla leží i více než 600 metrů nad mořem. V předloňské tuhé zimě Libice za prohrnování místních silnic vydala asi 220.000 korun.

V přidružených vesnicích žijí převážně staří lidé, kteří se těžko dostávají jinam na nákup. "Máme smlouvu se soukromníkem. Pravidelně tam zajíždí pojízdná prodejna, my ji dotujeme," uvedl Venhauer. Podle něj by Libici pomohla změna v přerozdělování daní. Nyní příjmy ze státní pokladny na jednoho obyvatele výrazně klesají spolu s velikostí sídla.