Nejistotu pociťují také zaměstnanci První brněnské strojírny. „Propouští se každý měsíc, už od ledna. Odcházejí lidé s nárokem na důchod a prací na živnostenský list. Kolik jich ještě bude, to nikdo netuší. Konkrétní čísla jsou v mlze,“ prozradila žena, která je v PBS zaměstnaná. Z obavy o svou práci si nepřála uvádět svoje jméno.
Po Třebíči se v posledních dnech šířily zprávy, že První brněnskou strojírnu má opustit až 150 lidí. Tuto zvěst ovšem zatím nepotvrdil zástupce odborů Vladimír Oberreiter. Aktuální situaci konzultoval s vedením společnosti. Pro nejbližší dobu se prý nic takového nechystá. Nicméně výrobní ředitel a člen představenstva Vladimír Sobotka vzkázal, že po nejbližším jednání představenstva bude novináře o situaci informovat .
V Unipletu ubude zaměstnanců
Firma Uniplet, vyrábějící pletací stroje, má v současné době kolem 130 zaměstnanců.
„Není to růžové, propouštět se bude. Kolik lidí bude muset nakonec odejít, to bude v nejbližší době předmětem jednání mezi odbory a vedením společnosti,“ řekl odborový šéf Josef Benáček. V posledních měsících prý zaměstnanci dostávali výplatu někdy se zpožděním.
Úřad práce v Třebíči nemá, podle slov Ivana Mužíka, zatím hlášené žádné hromadné propouštění. Nezaměstnanost vykazuje za poslední dva měsíce deset procent, volných míst v regionu ale rapidně ubylo.
Dříve tisíce lidí, dnes pár stovek
V současné Třebíči už velké továrny či velcí zaměstnavatelé nejsou. V poválečné historii města se v průběhu několika desetiletí staly dominantními podniky První brněnská strojírna, Uniplet a Bopo. V 80. letech zaměstnávaly tisíce lidí. Borovinské Bopo mělo tehdy přes 5000 zaměstnanců, Uniplet okolo 2500 a PBS přes 1100. Tahouny tehdejšího hospodářství ve městě bylo strojírenství a obuvnictví. Když v továrnách brali lidé výplaty, bylo to následující dny poznat na tržbách v obchodech.
Nejmladší generaci dnes třebíčští pamětníci vypráví jednu pro ni neuvěřitelnou věc: Člověk se v jedné fabrice vyučil, pracoval v ní celý život a odešel odtud i do důchodu.
