VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějšími dny celého roku

Třebíč - „Slavení Velikonoc vyžaduje hloubku a zkušenost víry,“ říká o svátku, který probíhá právě v těchto dnech, farář z baziliky sv. Prokopa v Třebíči Jakub Holík.

7.4.2012
SDÍLEJ:

Farář Jakub Holík z baziliky sv. Prokopa v Třebíči drží v ruce paškál, velikonoční svíci, která bude zapálena při velikonoční Vigilii. Tedy při sobotní noční bohoslužbě, „která využívá symboliku tmy a světla.Foto: František Vondrák

V rozhovoru pro Deník také přibližuje, čím jsou pro křesťany Velikonoce, popisuje jednotlivé části jejich slavení a zmiňuje se rovněž o tom, jak tyto svátky prožíval při svém působení na vojenské misi v Bosně.

Dá se stručně říci, čím jsou pro křesťana Velikonoce?

Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějšími a nejkrásnějšími dny celého roku. Je v nich shrnuto základní poselství víry v Ježíše, který zvítězil nad největším nepřítelem člověka, nad smrtí. A nabízí tuto cestu každému člověku.

Nevěřícím se může zdát, že největším křesťanským svátkem v roce jsou Vánoce, ve skutečnosti jsou to Velikonoce, že?

Ano, je to tak. Vánoce mají rozměr všeobecně lidský, oslavují narození Ježíše, ale mnozí v něm vidí jen malé něžné dítě. Slavení Velikonoc vyžaduje hloubku a zkušenost víry.

Můžete nám říct, jak probíhá postní a velikonoční období? Jaké má hlavní body? Vše začíná vlastně již Popeleční středou, že?

Postní doba trvá čtyřicet dnů od Popeleční středy a Velikonoce trvají padesát dnů od neděle Vzkříšení do Letnic. Obě doby se potkávají ve čtyřech nejdůležitějších dnech od Zeleného čtvrtka do Velikonoční neděle.

Co pro věřící znamená ono 40denní období půstu? A jak by ho měl správně prožít?

Je to doba nejen půstu, ale především duchovní přípravy k obnově své víry, která je vyjádřena obnovou našeho křtu při bohoslužbě o sobotní noci, té se říká Vigilie (noční bdění).

Ta obnova se děje na třech rovinách: prohloubení vztahu k Bohu, k sobě a k druhým.

Nedávno jsem četl článek o tom, že věřící i nevěřící nachází nové alternativy půstu, že si odpírají věci, které mají pocit, že v jejich životě zabírají více místa, než by měly. Například příliš mnoho času strávených na sociálních sítích. Je to důkaz živosti Velikonoc?

Formy půstu mají mnoho podob a jistě se nevyčerpávají tím, že nejíme maso. Smyslem je naučit se nebýt závislý na věcech, ale umět je ve svobodě používat. Jídlo, pití, počítač, televize, peníze, nic z toho není samo v sobě špatným, ale špatný může být náš přístup k nim. Nemáme se stát otroky věcí. Naučit se například ovládat ovladač televize, nenechat se ovladačem ovládnout. Proto se v tom cvičíme a příležitostí je právě tato doba.

Na první pohled se zdá, že Velikonoce jsou něčím, co se ohlíží jen do minulosti. Oslavy něčeho, co se již stalo. Ale čím jsou důležité pro dnešek?

Myslím, že mohou být pro člověka, který se snaží je prožívat v duchu křesťanství, hledáním odpovědi na základní otázky po hodnotě života, po smyslu bolesti a utrpení, po tom, kde hledat naději, jak objevit zdroj pokoje a radosti. Křesťan nachází odpověď v životě Ježíše Krista a v jeho vztahu lásky ke každému člověku, který se nejvíc ukázal právě o Velikonocích.

Jak důležité je, aby se tradice obecně dokázaly propojit s dneškem a jak těžké je, aby se díky tomu nevytratil jejich původní smysl?

Tradice spojené s oslavou příchodu jara o Velikonočním pondělí se nedají moc spojit s křesťanskou tradicí Velikonoc, protože ta je spojená s životním příběhem Ježíše. K němu spíše ukazuje tradice pečení beránka, požehnání pokrmů a radostné slavení v našich rodinách.

Jaký význam mají Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota? A jak vznikly názvy těchto dní? Pochází tyto názvy z lidových, či křesťanských tradic?

Všechny názvy jsou křesťanské. Připomínají, co se dělo či děje v křesťanských společenstvích v těchto dnech. Ve čtvrtek se navraceli hříšníci po dlouhém pokání a plakali nad svými hříchy. Ve staré němčině je slovo plakat podobné slovu zelený, a tak se to dostalo i do češtiny. V církvi se tento den připomíná Poslední večeře Ježíše s učedníky a pak jeho modlitba před zatčením na Olivové hoře u Jeruzaléma.

Co další dva dny?

Velký pátek je den umučení a smrti Krista. Bílá sobota je den, kdy si připomínáme čas Ježíšova přebývání v hrobě, kde byl zabalený v bílém plátně, takže od toho může být název tohoto dne. Oba dny jsou dny smutku a modliteb v kostelech. Nekonají se žádné mše.

Až v noci ze soboty na neděli se slaví Veliká noc vzkříšení, od které je odvozen název Velikonoce.

V třebíčské bazilice jste loni coby místní farář prožil své první Velikonoce. Jaké byly?

Slavení bylo velmi hluboké, lidé jsou soustředění na slova i gesta a také se aktivně zapojují svými modlitbami, zpěvy a rovněž mnozí pomáhají s přípravami.

A jaké jsou ty letošní? Co zajímavého ještě chystáte?

Každý rok se v postní době koná peněžní sbírka na nemocné malomocenstvím, letos se také uskutečnila mezi dětmi sbírka hraček pro děti v Domově pro matky v tísni, který patří pod Oblastní charitu Třebíč a na Velikonoční neděli se uskuteční farní bál pro rodiny a farníky, kde společně projevíme radost z Kristova vzkříšení.

Vy jste působil také jako vojenský kaplan. Jak moc se liší Velikonoce mezi vojáky a mezi lidmi z „obyčejné“ farnosti?

Mezi vojáky se Velikonoce příliš neslaví, ale vzpomínám si, že právě o Velikonocích jsem pokřtil tři vojáky, kteří během doby, kdy jsem byl vojenským kaplanem, uvěřili v Krista a požádali o křest. Měl jsem z toho opravdu velkou radost.

Zažil jste rovněž Velikonoce při vašem působení na misi v Bosně?

Ano a na tyto dny vzpomínám hlavně v souvislosti s obřady Velkého pátku, které jsem s několika vojáky slavil v malé provizorní kapli, která byla postavena vedle zničeného kostela. Ve vesnici, kde žilo původně dva tisíce obyvatel, zbylo jen asi sto starých lidí. Ostatní byli vyhnáni, zabiti nebo odešli.

To byl asi silný zážitek.

Najednou člověk zcela jinak a nově slyší příběh o Ježíšově kříži, který se opakuje v lidských osudech, a člověk se mohl opravdu dotknout utrpení, ale i víry a naděje těchto křesťanů. To budu mít před očima a v duši stále.

Před příchodem do Třebíče jste působil na vesnici. Jak se liší Velikonoce tam?

Ve slavení bohoslužeb rozdíl není. Jen jsem tam měl více farností, takže obřady byly každý den dvakrát. Podobně to má mnoho kněží i na Třebíčsku.

Přijde o Velikonocích do kostela více lidí než v „obyčejných“ dnech? A přijdou třeba i ti, kteří do kostela běžně nechodí, jako je tomu o Vánocích?

Do kostela přijde lidí o něco více, ale nejsou to takové davy jako o Vánocích. Souvisí to s tím, co už jsem říkal, že tyto svátky jsou hodně o víře a prožívání jednotlivých dnů Ježíšova života.

Co myslíte, že může dát návštěva třebíčské baziliky či kostela obecně nevěřícímu o Velikonocích?

Návštěva baziliky kdykoliv v roce, nejen o Velikonocích, může člověku ukázat, co znamená víra člověka vložená do krásy stavby, která má ukazovat na krásu Boží. Chrám z kamenů tyčících se vzhůru zve k přemýšlení o našem společném lidském údělu, kde každý z nás je jedním kamenem a spolu s ostatními můžeme vytvořit krásné dílo. Vše je pak prostoupeno světlem, které přichází okny dovnitř z nebe. Čekání na toto světlo a chvíle, kdy se ukáže je pro mě nejkrásnějším obrazem, který bazilika nabízí pozornému návštěvníkovi.

Kterou část Velikonoc máte vy osobně nejraději?

Pro mě je nejkrásnější noční bohoslužba, která využívá symboliku tmy a světla, obraz smrti a života, obraz víry a naděje, obraz Kristova vítězství.

Autor: František Vondrák

7.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Josef Mladý

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Volby na Vysočině.
AKTUALIZUJEME
46

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Vysočina – Pracovníci Krajského úřadu Kraje Vysočina, kteří tradičně na volby na Vysočině dohlíželi, se během hlasování nesetkali s žádným závažným problémem nebo nedostatkem.

Voliči přicházeli odevzdat hlas i v posledních chvílích

Stařeč - Zájem voličů je patrný i ve Starči na Třebíčsku. Účast přesahuje 60 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení