Jejich tance jsou podmanivé a v Třebíči nechybějí na žádné akci spjaté s židovskou kulturou. Často jezdí i na festivaly menšin.

Zdroj: Deník/Milan Krčmář

„Tam nás berou jako něco zcela běžného. Ale u některých lidí, kteří se o tyto věci nezajímají, pořád ještě cítím předsudky k židovství. Naštěstí už to ale není tak jako před dvaceti lety,“ přináší svůj postřeh Hana Horká z třebíčského tanečního souboru Yocheved.

Chrám svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou.
V říjnu otevřou jaroměřický chrám: podívejte se, jak vypadá po opravách

Hana Horká

* Učí tanec na Základní umělecké škole Třebíč.
* Specializuje se na lidové tance, zároveň je vedoucí souboru židovských tanců Yocheved.
* Yocheved je hebrejské židovské jméno, byla to matka Mojžíše. Název vybrala zakladatelka souboru Kamila Malá.

Ten příští rok oslaví právě dvacetiny a Hana Horká byla u jeho založení. „I my jsme z toho tenkrát byli nesví, když jsme se dozvěděli, že budeme tančit židovské tance. Nevěděli jsme, co si o tom máme myslet, a také jsme vlastně ani nevěděli, jak takové tance vypadají. Postupně se nám to ale hrozně zalíbilo,“ vypráví Horká.

Yocheved nevznikl tak jako většina jiných souborů. Nesešla se parta lidí, kteří si řekli, že se jim líbí daný hudební žánr, a tak na něj budou tancovat. Spíš vznikl takříkajíc „z befelu“. „Když se Třebíč i díky své židovské čtvrti v roce 2003 dostala na Seznam Unesco, představitelé města se na nás obrátili, zda bychom se mohli věnovat židovským tancům,“ vysvětluje Horká.

Ta v současnosti soubor vede a oním „nás“ myslí tanečníky z třebíčské základní umělecké školy. „Soubor založila naše paní učitelka Kamila Malá, ke které jsem jako holka chodila tancovat. Tehdy před dvaceti lety jsme o tomto typu tanců zjišťovali podrobnosti dost těžko. Nebyl tak rozšířený internet. Ale v České republice jsou další soubory, které se tomu věnují, a tak jsme za nimi zajeli a učili se. Každoročně do Česka také jezdí Izraelci, kteří zde tyto tance školí. Na těchto seminářích vždy bývá přes pět set účastníků, nejen z Česka, ale i ze zahraničí. Tam jsme načerpali nejvíc inspirace,“ dodává taneční vedoucí.

Zdroj: Deník/Milan Krčmář

Byť ona ani její přátelé zpočátku netušili, jak k židovským tancům přistupovat, ji posléze chytily natolik, že chtěla k židovství i konvertovat. „Jezdila jsem na přípravu do Brna za panem rabínem Kučerou. Ale je to složité. Nedalo by se to, pokud bych se neodstěhovala z Třebíče. Není tu židovská komunita a neseženete tady košer jídlo, takže to nejde z praktických důvodů,“ doplňuje Horká.

Tančit chodí víc muži než ženy

Yocheved tančí tradiční klezmerové tance i choreografii na moderní izraelskou hudbu. Horká byla v Izraeli jednou, má tam ale dobré přátele – také tanečníky. „Byla jsem v Jeruzalémě a chodila jsem tam s kamarádem Izraelcem na taneční lekce. A je zajímavé, že tam chodí tančit víc muži než ženy. Přitom my kluky do souboru sháníme velice těžko,“ usmívá se, ale podotýká, že teď už se v tomto ohledu trochu blýská na lepší časy.

Leták, který Okříšští objevili ve schránkách.
Leták vyděsil Okříšky: čistit komíny má podle něj konkrétní firma

Navíc se také obměňuje složení souboru. Starší členové sice odcházejí na vysokou školu, ale zato se začíná objevovat zájem u dětí. „Ideální věk je kolem deseti let. A docela často se mi stává, že přijde někdo zvenku. Prý nás někde viděl tančit a líbilo se mu to. Takový člověk je většinou starší než žák zušky. Už mě proto napadlo, že bych si otevřela aspoň jednorázový seminář na izraelské tance, kde bych je více představila veřejnosti,“ přemýšlí Horká.

Ta nyní uvažuje, jak oslavit dvacáté výročí souboru. „Jistě k tomu uspořádáme nějaké akce v létě. Zatím promýšlím, jak budou probíhat. Určitě ale chci pozvat všechny členy Yochevedu, kteří v něm kdy tančili. Bylo by prima udělat s nimi velké vystoupení,“ plánuje vedoucí souboru.