Podle vedení města budou nadcházející měsíce důležité pro posun v zahájení výstavby obchvatu Třebíče. Ten by měla tvořit přeložka silnice I/23. „Budeme iniciovat jednání na Ministerstvu dopravy, kde projednáme zařazení obchvatu Třebíče do Dopravní sektorové strategie a také harmonogram přípravy těchto staveb," sdělil místostarosta Třebíče Vladimír Malý. Poté město plánuje zadání technické studie, která by měla sloužit jako předstupeň dokumentace pro územní rozhodnutí. Na Ministerstvo dopravy chce Malý dovézt ucelené materiály o obchvatu. „Souhrnné informace tam nejsou, proto v současné době dáváme dohromady materiály, které na ministerstvu hodláme předat kompetentním lidem," dodal místostarosta Malý. Společnost mu při únorové cestě do Prahy bude dělat Libor Joukl. „My na celé akci spolupracujeme s vedením třebíčské radnice, má účast na setkání je jakýsi doprovod ze strany kraje. Předpokládám, že větším partnerem než město bude pro ministerstvo celý kraj. Chceme tak ukázat, že na obchvatu máme zájem i my," řekl ke své účasti náměstek hejtmana.

Průmyslovou zónou obchvat nepovede

Část budoucího obchvatu už je delší dobu zakreslená v územním plánu města. „Trasa jihozápadního obchvatu již v územním plánu dávno zavedená je, napojuje se na konci Boroviny při výjezdu směrem na Okříšky. Jediné, co se bude do územního plánu zavádět nového, je trasa jihovýchodního obchvatu," konstatoval třebíčský místostarosta Pavel Pacal. Návrh trasy jihovýchodního obchvatu totiž původně vedl přes průmyslovou zónu, což způsobovalo komplikace se stavební uzávěrou. Vedení města se proto dohodlo s Ředitelstvím silnic a dálnic, že trasa povede po okraji Lorenzových sadů. „Nový územní plán by to měl akceptovat," doplnil Pacal. Na silnici I/23 by se pak obchvat měl napojit u křižovatky ulic Brněnská a Sportovní. K zahájení prací nicméně stále vede dlouhá cesta.

Podle vedení Třebíče by stavbu mohlo uspíšit memorandum, které na podzim loňského roku podepsalo téměř šedesát představitelů obcí ležících na silnicích I/23 a I/34, tedy trase spojující Brno a České Budějovice. „V první fázi to má ve svých rukou ministerstvo pro místní rozvoj, které zapracovává do aktualizace politiky územního rozvoje ČR náš návrh na to, aby koridor z Brna do Českých Budějovice byl zvolený jako alternativní trasa D1," uvedl Pacal. Od podepsání memoranda si obce slibovaly větší investice do páteřní komunikace. Aktualizace politiky územního rozvoje není v tuto chvíli známá, podle Pacala to však vypadá nadějně. „V souvislosti s tím pak budeme iniciovat obchvat Třebíče. Samozřejmě se budeme snažit co nejrychleji, ale nemáme to úplně ve vlastních rukou. Je to záležitost státu a ŘSD, ale budeme vyvíjet všechny možné prostředky, aby se to hýbalo. Nikdo z nás si ale netroufne říct, jestli to bude za pět nebo deset let."

Ředitelka jihlavské pobočky ŘSD Marie Tesařová však optimismus vedení města brzdí. „Všechny reakce na obchvat Třebíče, které jsem ze strany ministerstva dopravy dosud zaznamenala, byl spíše odkladné," vysvětlila Tesařová. Podle ní se ani neuvažuje o významných investicích do silnice I/23, a to z důvodu nepříliš vysokého dopravního zatížení. „Moc velkou naději to v tuhle chvíli nemá, každopádně jednáním na ministerstvu není co ztratit," zapřemítala ředitelka. Vedení třebíčské radnice bude v Praze kromě obchvatu lobovat i za větší investice do silnice I/23. „Vezmeme to obojí při jednom. Jde nám o ucelenou opravu této silnice," poznamenal místostarosta Malý.