„Byl to široký mezioborový výzkum. Ve Studenci jsme určovali, jak moc plísně je v jednotlivých tkáních. Testovali jsme tkáně netopýrů, které jsou bez léze a s lézemi. A podíleli jsme se i na statistických analýzách," popsala vědkyně Natália Martínková.

Plíseň, která netopýry napadá v zimě během období hibernace, způsobuje tzv. syndrom bílého nosu. „Název vychází z prvních fotografií, na kterých se onemocnění objevilo. Na nich měli netopýři z USA států velmi typické výrůstky kolem čumáku. Když se nemoc popisovala, dostala název podle těchto mediálně vděčných fotek. Ale hlavní problém je v poloprůsvitných křídlech. Ty dobře zachycují sluneční světlo, které problém ještě zhoršuje," vysvětlila Martínková.

Zimní spánek

Kritické období zimního spánku, kdy pro hmyzožravce po dobu až šesti měsíců není dostupná žádná potrava, přežívají drobní létající savci ve stavu strnulosti. Jedná se o z fyziologického hlediska velmi náročné období a právě v této etapě života netopýry napadá plíseň Pseudogymnoascus destructans.

Jak konkrétně plíseň na netopýří tkáně působí, se však doposud nevědělo. O to překvapivější jsou výsledky výzkumu českých vědců, které publikoval prestižní vědecký časopis Scientific Reports. Zjistili, že za ekologickou katastrofou stojí vitamín B2 (neboli riboflavin). „Chemickou analýzou jsme prokázali, že růst původce syndromu bílého nosu je doprovázen produkcí vitaminu B2," říká Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Toxický vitamin

Vitamin B2 se v těle podílí na celé řadě metabolických procesů a obratlovci jej získávají z potravy. S nadměrným příjmem se běžně dovede organismus vyrovnat a přebytky vylučuje močí. To však u netopýrů neplatí právě v období hibernace. Jinak zdraví prospěšná látka začne působit toxicky.

Problém se zhorší po probuzení ze zimního spánku, kdy netopýři začnou vylétávat na lov již za soumraku. „Tenkou kůží na křídlech zachycují efektivně sluneční světlo a dochází k zesílení toxických účinků nahromaděného vitaminu," dodala Martínková.